Město Chrast starosty Vojtěcha Krňanského (ANO) žaluje stavební firmu starosty Chrudimě Františka Pilného (ANO) kvůli rekonstrukci chrastecké základní umělecké školy a opravě ohradní zdi v zámeckém parku.
Obě zakázky v součtu za čtyři miliony korun byly zahájeny ještě za minulé starostky. Podle Krňanského jsou obě rekonstrukce zpackané, nedodělané a radnice je proto odmítla převzít. Stavební Firma LKN chrudimského starosty Pilného tak za ně nedostala zaplaceno a mezi oběma muži zuří informační válka, kdy jeden druhého obviňují z nekomunikace.
„Špatné je řemeslné zpracování, mnohde byly použity jiné, levnější stavební materiály, nový sokl u ZUŠ není hotový dodnes,“ tvrdí starosta Chrasti Krňanský.
„Vše bylo odsouhlaseno investorem, Chrast sama nám znemožňuje svými obstrukcemi už rok a půl dílo dokončit,“ oponuje starosta Chrudimě Pilný.
Dohady o kvalitu zakázek
Starosta Chrasti Krňanský, který byl do voleb v roce 2018, jež ho vynesly do funkce starosty, majitelem jiné stavební firmy, napadá na obou rekonstrukcích řadu nedodělků a závad. Dohady o kvalitu obou zakázek začaly právě s jeho nástupem do funkce starosty.
„Reklamujeme například finální zpracování štítové zdi ZUŠ, která je plná nerovností. Na soklu jsme se zase nedokázali dohodnout na materiálu, v dokumentaci je jasně zadán přírodní kámen, firma chtěla použít mnohem levnější kámen umělý. Tašky na zámecké zdi měly být pokládány do maltového lože, jako je tomu u sousední brány, místo jsou položeny na laťovou stříšku,“ vypočítává s tím, že „fušeřin“ je na obou rekonstrukcích víc.
Praskliny, nerovnosti, nekomunikace
Na špaletách oken jsou například patrné praskliny a nerovnosti. I laickým okem zřetelná špatná ukončení jsou vidět i jinde.
Krňanský rovněž obviňuje firmu LKN z toho, že nekomunikuje, a jeho radnice předala celou věc v předžalobním řízení advokátní kanceláři. Firma LKN starosty Pilného naopak z obstrukcí a nekomunikace nařknula Krňanského.
„Pokud došlo ke změně použitých postupů, bylo to vždy se souhlasem města Chrast, to se týká například stříšky na zdi. Co se týče soklu ZUŠ, zde je rozpor v projektové dokumentaci, rozpočtu a v pokynu města a Chrast se dodnes přes naše urgence nevyjádřila, který z nabízených vzorků chce použít. U štítové zdi byl pak přímo požadavek, že nemá být zcela rovná, aby to odpovídalo historické podobě před 100 lety,“ namítá Pilný.
Oba starostové se ohánějí znaleckými posudky a rovněž souhlasem památkářů. Oba objekty totiž spadají do městské památkové zóny a tudíž s nimi muselo být vše konzultováno. Stanovisko památkářů, které má Deník k dispozici, je však velmi neurčité a jen formálně popisuje stav prací. Odbor památkové péče, který je příslušný pro Chrast, je právě na chrudimské radnici.
„Nezlobte se, ale hodnocení je na soudu,“ řekla Deníku jedna z úřednic.
