Hladové bagry již vykousaly z blátivého dna náhonu v chrudimské Soukenické ulici 400 tun sedimentů a nákladní auta pak odvezla všechnu mokrou usazeninu na skládku v Tuněchodech. U náhonu teď vzniká zbrusu nový pravý břeh, celý budovaný z rozměrných a těžkých kamenů.

„Na začátku práce se spekulovalo o tom, že by se v říčním dně ještě mohly nalézat původní dřevěné prahy. Ani s pomoci sond se ale nakonec existence dřevěného dna nepotvrdila, takže se mohlo pokračovat v samotném odbahňování," uvedl Milan Brokl, majitel skutečské firmy, která revitalizaci náhonu provádí.

Práce v pondělí pokračovaly stabilizováním pravého břehu náhonu, který je tu z menší části tvořen betonovou zídkou, zatímco ve větší délce úseku voda volně protéká pod příkrým a travnatým přírodním svahem. To se ale změní. Beton totiž úplně zmizí a nahradí ho velké žulové balvany ze skutečského kamenolomu. Stejná kamenná 'rovnanina' orámuje také dosud nezpevněné místo pod sousedícím přírodním svahem. „Podle projektu sem navozíme téměř sto tun kamene. Musí jít o kameny vážící minimálně 150 až 200 kilogramů, tedy dostatečně těžké na to, aby je nevzala voda a aby celý břeh pevně držel. Mezi valouny přitom mají být dostatečné mezery, v nichž by se pak mohl uchytit rozmanitý vodní a břehový život," dodal Milan Brokl.

Chrudimská botanička Naděžda Gutzerová úpravy vítá. „Po zpevnění dosavadního travnatého břehu kameny se bude náhon o něco pomaleji zanášet sedimentem. To prospěje i kvalitě vody," říká.

Vážky a motýlice

S kvalitnější vodou v náhonu se do jejího řečiště možná budou moci vrátit i některé druhy rostlin a živočichů.

„V úsecích, kde již byl náhon v minulosti vyčištěn a kde byly v jeho proudu vytvořeny meandry, je nyní voda lépe prokysličována. V důsledku toho je také výrazně čistější, což prokázaly příslušné laboratorní rozbory," konstatuje botanička Naděžda Gutzerová.

Podle ní lze v nově revitalizovaném úseku náhonu očekávat rovněž postupné zakořenění některých vodních rostlin. „Ve spárách se zachytí říční usazeniny a v nich zakoření zeleň, takže břeh bude hezčí i na pohled," předpokládá botanička. „Rostliny ostatně začnou brzy kvést i v dalších částech náhonu. Teď zjara se můžeme těšit například na žlutá kvítka orsejí a na některých místech určitě vykvetou blatouchy. Ty sice dřív u náhonu nebývaly, avšak rozšířily se sem právě po zmíněné revitalizaci. U náhonu pak zjara určitě vykvete také popenec břečťanolistý, což je rostlina s fialovými kvítky ve tvaru hluchavky, ale mnohem drobnější," doplnila Naděžda Gutzerová.

Zoolog František Bárta nepochybuje o tom, že kamenité břehy postupně osídlí i někteří drobní živočichové. „V zavodněných dutinách mezi kameny nalezne úkryt rybí potěr nebo je jako útočiště využijí některé menší rybky. Tyto rybky se pak budou moci živit třeba bezobratlými živočichy, kteří se vyvíjejí a žijí v bentosu, což je vrstvička na říčním dně. Dá se zde předpokládat například výskyt larev motýlic nebo vážek. Život ve všech přírodních místech vždy tvoří vzájemně provázaný komplex, ve kterém jde ruku v ruce jedno s druhým. Nejprve se uchytí rostlina, která přiláká některé druhy hmyzu. Jím se pak živí ryby, obojživelníci apod. Krom toho je na taková místa mnohem hezčí pohled, než na pouhý beton," dodal zoolog František Bárta.