Dlažební kostky se jmény obětí vyrytými do zářivě mosazného povrchu umístil do chodníků sám německý umělec Gunter Demnig, který je zároveň autorem celého projektu. „Účelem je, abychom jména odvlečených lidí zase navrátili do našich vzpomínek,“ vysvětlil Gunter Demnig. „Už jsem takto položil v 21 evropských zemích celkem 63 tisíc kamenů a v projektu hodlám pokračovat,“ připomněl umělec.

Symbolické umístění kamenů před domy, v nichž oběti nacismu žily, připomene obyvatelům Chrudimi, že přímo zde, v místech jejich každodenních cest, někdo žil svůj obyčejný život, než se najednou stal „nepohodlným“, byl vytržen ze svého domova a zavražděn.

Prvním místem v Chrudimi, kde se dlažební kostky se jmény obětí objevily, byl chodník před domem čp. 87 v Široké ulici. Právě zde totiž žila rodina Adlerových – manželé Otto a Pavla se svými dětmi, Blankou a Jiřím. V dalším z bytů v tomto domě žil advokát JUDr. Richard Schmidl, poslední rok před deportací zde bydlela také Olga Říhová.

Kameny byly poté vsazeny i do chodníčku pod Myší dírou, kde stával ve svahu malý domek, v němž žili staří manželé Seidlitzovi a s nimi poslední dva roky také Irma Vtípilová. Všichni tři odešli v prosinci 1942 do transportu a zahynuli.

Posledním místem zvoleným pro umístění kamenů zmizelých se stal roh Resselova náměstí před domem čp. 134. Zde žil významný zubní lékař a vynálezce MUDr. Artur Pachner s manželkou Gabrielou. Oba byli také transportováni do Terezína a poté do Osvětimi, kde zahynuli.
Gunter Demnig kameny pokládá sám, proto se na jejich instalaci čeká a je čest být do projektu zařazen. Nelze také získat najednou větší množství, aby se dostalo na více žadatelů v jednom roce.

„Rádi bychom položili více těchto kamenů. Všude, kde to bude možné, protože mnoho domů, odkud byli jejich obyvatelé nuceni odejít, již neexistuje. Jde především o Kateřinské předměstí, kde původní domy nahradilo panelové sídliště,“ dodal starosta města Petr Řezníček. (man, ap)