Narodil se 21. dubna 1849 na zámku Zlonice u Slaného jako první dítě Emanuelu Josefovi a Marii Pippichovým. Základní vzdělání získal v Chrudimi, gymnázium absolvoval v Praze, kde také v letech 1867 – 1871 vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy a získal doktorát. Od roku 1874 pracoval v kanceláři svého otce, aby ji po jeho smrti v roce 1889 převzal.

Milovník múz

Karel zdědil po otci nejen povolání, ale také lásku k hudbě, divadlu a kultuře vůbec.

Začínal již jako ochotník v roce 1874 a v roce 1882 se stal ředitelem Spolku divadelních ochotníků, kde nahradil dalšího známého člena Sokola Aloise Galláta. Svojí neúnavnou činností výrazně ovlivnil a pozvedl divadelnictví v celém regionu.

V roce 1911 inicioval výstavbu nového divadla v Chrudimi, ale nejdříve světová válka a později záplavy v místě stavby oddálily jeho dokončení. Teprve v roce 1931, tedy 10 let po jeho smrti, byl položen základní kámen a o tři roky bylo dokončeno.

Pippich však nepůsobil jen jako režisér, ale i jako autor. Napsal třeba teoretickou studii nazvanou O umění režisérském, nicméně znám byl i svým dílem básnickým a prozaickým. Jeho dramatická báseň Vlasty skon posloužila za libreto opery Otakara Odstrčila. Sám Pippich zhudebnil básně Jaroslava Vrchlického nebo Elišky Krásnohorské a naopak některé z jeho veršů převedl do not Antonín Dvořák nebo Alois Hnilička.

Krom divadla a psaní se velmi aktivně věnoval i hudbě, byl dobrým klavíristou i zpěvákem. Pippich po příchodu do Chrudimi podnítil obnovení činnosti pěveckého a hudebního spolku Slavoj, v němž působil dlouhá léta jako předseda. Pro své vynikající řídící a organizátorské zkušenosti se stal v roce 1905 předsedou Východočeské pěvecké župy.

Duch i tělo

Karel Pippich se ztotožnil se sokolskou myšlenkou a byl stoupencem myšlenek Tyrše a Fügnera o sbližování tělovýchovných a estetických hodnot. Sám pak kromě ducha rozvíjel také tělo. Nicméně nezůstal jen u cvičení, ale jeho organizátorský duch jej brzy vynesl do vedoucích pozic.

Pippich tak stál u zrodu Sokola v Chrudimi a byl zakladatelem a prvním starostou sokolské župy Východočeské.

Chrudimská sokolská organizace vznikla v roce 1867 a již v následujícím roce se zúčastnila vystoupení v Praze při položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868.

Ženy a tělocvik

Karel ve své činnosti propagoval také ženskou tělovýchovu. Zachoval se jeho text s názvem O ženském tělocviku. V něm rozebírá názory, že ženy mají dostatek pohybu v domácnosti a připomíná jednostrannost pohybu při mnohahodinové práci dívek a žen u šicího stroje. Jako příklad udává cvičící ženy v sokolských organizací v Americe.
V Chrudimi se cvičilo v létě v klášterní zahradě, v zimě na různých místech – například ve staré vodárně, ve třídě gymnázia, v budově děkanství a podobně.

Nesmrtelné jméno

Návrh Karla Pippicha postavit novou chybějící tělocvičnu byl přijat v roce 1890, kdy byla stavba i zahájena. Pippich tehdy napsal: „Sokol náš dlouhá léta toužil po úpravném prostorném hnízdě vlastním, v němž by mohl náležitě zkoušeti a vycvičovati své perutě k volnému rozletu." Sokolovna, jedna z prvních ve východních Čechách, byla slavnostně otevřena 14. srpna 1892 a krátce nato se v Chrudimi konal první slet východočeské župy.

Karel Pippich byl jmenován čestným občanem Chrudimi 12. května 1909. Zemřel však náhle 29. března 1921 na zápal plic. Na jeho počest bylo pojmenováno i chrudimské divadlo a také východočeská sokolská župa přijala do svého názvu jeho jméno.