Město je přitom zapojeno do evidenčního programu už od roku 2008. "Jen deset procent stromů je aktualizovaných. Chceme, aby záznam o ořezání nebo pokácení byl zanesen do databáze do dvou týdnů," řekl chrudimský starosta František Pilný.

Radní Aleš Nunvář, který má veřejnou zeleň ve své dikci, uvedl, že aktualizace bude stát 1,45 milionu korun. "Jsme evidováni na portálu stromypodkontrolou.cz. Zaplatíme tuto částku a poté přijedou odborníci, kteří všechny stromy prohlédnou a posoudí. Žádného městského úředníka kvůli tomu přijímat nebudeme," ujistil Nunvář.

Aktualizaci navrhla komise životního prostředí. "Jsme rádi, že nám vedení města vyhovělo. Stromy stárnou a do nich člověk nenahlédne. Chceme odvrátit nebezpečí případných smrtelných úrazů," vysvětlila botanička a členka komise Naděžda Gutzerová.

Právě ona je častou kritičkou v oblasti výsadby stromů na území města. Na sociálních sítích si nedávno posteskla nad nepromyšlenou výsadbou trojice dubů před nádražím v Chrudimi.

"Tento způsob výsadby jsem kritizovala ihned po její realizaci. Zahradní architektka si zde představovala vytvořit remízky. Takže do minirabátek dvakrát dva a půl metru navrhla tři stromy. Ta kruhovém parkovišti, které využívají především vozy České pošty, dokonce dala dohromady tři duby do jednoho oválného rabátka. Jeden uschnul hned první jaro, tak byl vyměněn. Jeho náhradník to zabalil v červenci. Tak se ptám, budeme tam opět dávat nový stromek ? Podle mě je to plýtvání penězi. Už jsme vyhodili minimálně 15 tisíc korun," uvedla.

A pokračovala ještě hořkou poznámkou, že nestačí jen sázet. "Zvláště čerstvě vysazené stromy potřebují větší péči. Příkladem je výsadba stromů z podzimu loňského roku u odpočívadla podél Chrudimky směrem na Slatiňany. Jasan vysazený u jezu v Janderově vůbec neobrazil. Duby uschly během července," informovala.

Mladé doubky zakořeňují jen velmi pomalu a nedosáhnou na podzemní vody. Tím pádem v tropických vedrech, kterých bylo letos v létě mnoho, nemají šanci přežít. Podle Gutzerové nepomůže jednorázové zalití sazenice, kterou provádějí technické služby nebo hasiči. "Komise pro životní prostředí by uvítala, kdyby město investovalo do zavlažovacích vaků. Nestojí moc peněz a díky kapkové závlaze zajistí stromku příděl vody. Doplňují se jednou za delší dobu. Voda se uvolňuje postupně a pomalu zasakuje a při zalévání část vody odteče jinam. Je to dobrý tip do participativního rozpočtu města," dodala botanička.

Pro naplnění vaků se používá voda z přírodních pramenů nebo dešťová. Do jednoho vaku se vejde téměř 65 litrů vody, která k patě stromu pomalu odtéká asi devět hodin.

Příklad zavlažovacích vaků:

Zavlažovací vaky