Uplynulo celých dvacet let od založení spolku Boii, významného iniciátora budování keltského odkazu na území Železných hor. Založil první naučnou stezku, zřídil na zámku v Nasavrkách keltskou muzejní expozici, kterou projde ročně 30 000 návštěvníků, vytvořil turistické informační centrum. Nejambicióznějším počinem spolku Boii se stala výstavba keltské vesničky, jejíž základní kámen byl položen 7. června 2011.
Projekt výstavby keltského skanzenu provázela spousta potíží, zejména v oblasti dotací. Nicméně nadšením a urputností členů se spolku nakonec v roce 2016 podařilo obohatit železnohorský region o výjimečné keltské oppidum, které je dnes svojí velikostí a jedinečnou koncepcí největším v Evropě.
„Mám radost, že dnes společně s veřejností můžeme oslavit našich 20 hojných let. Ne náhodou jsou sobotní oslavy součástí Archeodne při příležitosti Mezinárodního dne archeologie, kdy si můžeme s celým světem připomenout, že historie skýtá cenné hodnoty pro celou společnost,“ sdělil současný předseda spolku Boii Ondřej Vojtíšek.
Návštěvníků, kteří zatoužili vyzkoušet si práci archeologů a podívat se na minulost jejich očima, zavítalo do nasavrcké Země Keltů mnoho, rodiny s dětmi si navzdory sychravému počasí interaktivní program užily. „Přijeli jsme z Hradce Králové, náš Vojta chce být archeologem, až vyroste, takže výběr výletu byl jasný," řekla Monika Kalátová, maminka devítiletého synka.
Země Keltů se rozroste
Oslava dvacetileté existence spolku Boii mezitím pokračovala s pozvanými hosty. „Dnes silně vnímám, jak důležitou hodnotou je odvaha měnit svět, obětovat podstatnou část svého pohodlí a volného času k zachování historického, společenského a kulturního odkazu budoucím generacím. Spolku Boii přeji dalších minimálně dvacet hojných let,“ řekl emeritní předseda spolku Boii Lukáš Blažek.
Země Keltů se bude postupem času dále rozvíjet.
Cílem spolku Boii je vybudování repliky keltského oppida, pravěkého města, spadajícího do období přibližně 1. stol. před naším letopočtem. Vzhled staveb včetně rozmístění je založen na soudobých archeologických poznatcích. Vstupní brána a navazující kamenné opevnění má svoji předlohu na nedalekém oppidu České Lhotice. Konstrukce obytných budov vycházejí z nálezových situací v Čechách. Menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a podle znalostí typově srovnatelných staveb. I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba keltského města jen jednou z možných interpretací. Na výstavbě se významnou měrou podílí dobrovolníci, část je vytvářena experimentálně.
„V posledních letech velmi výrazným způsobem rozšiřuje svoje aktivity směrem k odborné, ale i široké veřejnosti a žákům a studentům nejen z našeho regionu. Svým zaměřením se jedná o jediný skanzen svého druhu ve střední Evropě, který zachycuje podobu keltského města. Stávající stav však ještě není finální a spolek Boii připravuje dobudování dalších staveb. Jednou z nich je keltská svatyně, jejíž postavení bychom chtěli podpořit z rozpočtu kraje v poměru investic jedna ku jedné. V letošním roce by se mohlo jednat o půl milionu korun. Další prostředky bychom mohli uvolnit v příštím roce,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který v uplynulých dnech nasavrcký skanzen navštívil.
„Náš spolek též připravuje projekt výstavby nového dvorce určeného jako zázemí pro řemeslné aktivity a školní programy. Rádi bychom získali prostředky na stavbu domu keltského obchodníka,“ nastínil plány emeritní předseda spolku Boii Lukáš Blažek.