„Děti samostatně obchází stanoviště a plní úkoly. Další hry už budou pořádány stylem soutěží a bude mezi ně patřit například boj na kládě, hod na kance a podobně," vysvětluje Alexandra Hartová ze sdružení Boii.

Nedílnou součástí odpoledne byly také ukázky keltských řemesel, a tak se do dálky nesla vůně pečených chlebových placiček a vařeného čaje. Připraveny byly ukázky cínovnictví a tkaní pásků na malém stávku. Žízniví Keltové i návštěvníci však museli dávat pozor, z jaké nádoby si nabírají pití.

Nad ohněm totiž kromě čaje visel i hrnec, v němž plavaly ořechové slupky a mořena barvířská, které se používaly na barvení látek.

Zase kus postavený

„Ořechové slupky barví dohněda a mořena barvířská naopak spíš dočervena. Když je smícháme, vznikne nám takoví tmavší červená až do odstínu bordeaux. Mořenu pěstujeme na naší bylinkové zahrádce, v okolí Nasavrky totiž neroste," vysvětluje Alexandra Hartová.

Ti, kdož nasavrcký archeopark navštěvují pravidelně, mohli spatřit další kus práce, kterou při výstavbě členové Boii odvedli, byť jim okolnosti nejsou nakloněny.

„S dodavatelskou firmou máme aktuálně problém. Stále ale pokračujeme s výstavnou, a to svépomocí nebo díky sponzorským darům. Podařilo se nám vybudovat třeba kovárnu. Naším cílem je otevřít skanzen příští rok na jaře, byť částečně," říká Alexandra Hartová.

Z jedné strany vesnice už je nahrnutý dva metry vysoký val hlíny, před kterým ještě leží dva metry hluboký příkop. Do konce října by mělo být toto opevnění hotové po obou stranách kamenné brány. Zbytek vesničky bude obehnán živým plotem. Se stavbou zdiva pomohla moderní technika, protože jak členové Boii s úsměvem říkají: „Kdybychom to dělali postaru, jsme tu ještě dalších padesát let."

Až do listopadu je možné přiložit ruku k dílu coby dobrovolník. Každý víkend se totiž v archeoparku pořádají dobrovolnické víkendy, během nichž se vesnička uklízí, opravuje a po kouscích usilovně buduje.

LUKÁŠ VANÍČEK