Jakým směrem se knihovny za poslední roky ubírají?
Kdyby se knihovna nevyvíjela, byl by to začátek konce. Přesně před dvaceti lety jsme získali novou budovu s většími prostory, takže nyní nemusíme řešit problémy s místem a investovat do nového vybavení. Třeba regály, které nám slouží už dvě dekády, jsou stále v perfektním stavu. Můžeme se tak soustředit na akce pro veřejnost.

Nabízí se rovnou otázka – jaké a pro koho?
Snažíme se zprostředkovat akce pro děti a seniory, což jsou naše dvě klíčové uživatelské skupiny. Jdeme ale 
s našimi službami také ven 
z knihovny a spolupracujeme třeba s chrudimskou nemocnicí a stacionáři. Chodíme také do škol a podobně. Čtenář je to základní, s čím knihovna pracuje a koho si musí vážit.

A daří se?
Máme dlouhodobě velmi dobré dětské oddělení, které před časem získalo ocenění Kamarádka knihovna, což je ocenění udělené jen asi pěti knihovnám v republice.

O úspěchu programů pro děti svědčí třeba letní prázdninové čtvrtky s hosty, které pořádáme během letního volna. Pravidelně se jich účastní maminky s dětmi nebo babičky s vnoučky v hojných počtech.

Je to program čistě dobrovolný, protože děti mají prázdniny, a tak jim účast nemůže doporučit učitelka nebo výchovná poradkyně. Musí prostě chtít přijít samy.

Říkáte různé akce, tak co přiláká největší účast?
Asi nejúspěšnější jsou sokolníci ze Žlebů. Oblíbená jsou také šermířská vystoupení, která pořádáme u příležitosti významných historických výročí. Velký úspěch měl i malíř a ilustrátor Pavel Čech. Na konec listopadu také vychází Den pro dětskou knihu, a to vždy knihovna duní.

Snažíme se naše akce orientovat k nějaké oblíbené knížce nebo výročí, a to takovou formou, aby pak děti šly a knihu si půjčily.

Dospělí na čtení nemají čas, to je jasné, přesto se zeptám, zda připravujete něco i pro ně?
Nemáme tu vhodné prostory pro besedy se spisovateli. Pokusy proto nedopadly úplně nejlépe. O to více se nám daří práce se seniory, které se intenzivně věnujeme a máme z ní radost. Dříve narození jsou sociální skupinou, které hrozí jistá forma vyloučení ze společnosti.

Už druhým rokem proto pořádáme s velkým úspěchem Akademii třetího věku. Senioři, kteří se semestrů účastní, mají bohaté životní zkušenosti, a tak si přednášející pochvalují, že je radost přednášet pro poučené publikum, které chce poslouchat.

Elektronické knihy nabývají na stále větší oblibě. Bude je nabízet i vaše knihovna?
Zatím ne. Nelíbí se nám podmínky jejich poskytování. Mohli bychom se zapojit a začít elektronické knihy nabízet, ale zatím je pro nás výhodnější pořídit fyzický výtisk a ten půjčovat. Za jedno stažení elektronické knihy totiž knihovna zaplatí 49 korun, což při průměrném počtu výpůjček by vycházelo na desítky tisíc ročně.

Dál ale sledujeme vývoj a zjišťujeme zájem ze strany čtenářů. Pokud bude opravdu velký, tak se elektronickým knihám rozhodně bránit nebudeme.

Jak si vedou malé vesnické knihovničky, které zásobujete literaturou?
Je to případ od případu. Záleží na podpoře obecního úřadu a na tom, kdo knížky půjčuje. Třeba do knihovny v Mrákotíně nebo do Rváčově je radost jet. Do všech knihoven dvakrát ročně dovážíme na 200 nových svazků a stejný počet zase bereme zpět. (mv)