Někteří obyvatelé Chrudimě tak denně procházejí například kolem opravené fasády monumentální budovy Muzea, zatímco jiní si mohou užívat třeba chůze po opravených chodnících ve Švermově, Slezské či Cereghettiho ulici na Novém městě. V koordinaci s plynaři, vodaři a energetiky byly opraveny rovněž chodníky na Palackého třídě, na Masarykově náměstí, v Poděbradově ulici nebo v ulici V Hliníkách. Město také dotáhlo do konce cyklostezku z Dašické ulice do Vestce, a to včetně instalace samostatného železničního přejezdu vybaveného automatickými závorami.

Jednou z nejvýznamnějších změn končícího čtyřletého období byla výstavba a zprovoznění severní části silničního obchvatu města. Toto dopravní dílo sice realizoval stát, avšak zůstává otázkou, zda by již bylo provedeno bez tlaku té stávající, ale i všech předchozích místních samospráv.

Čistě v režii města pak probíhala výstavba dětských hřišť, a to i v přidružených městských částech. V každém předchozím roce byl realizován alespoň jeden takovýto objekt. Za poslední čtyři roky tak byla vybudována například hřiště u stadionu v Novoměstské ulici, dále v Městském parku, v sídlišti U Stadionu, ve Vlčnově nebo v Markovicích.

Rozšířily se také možnosti kulturního vyžití Chrudimáků. V kalendáři města se nově objevil festival Zlatá Pecka, jehož existenci brzy zaznamenala i řada celostátních médií.

Vedení chrudimské radnice zaměřilo svoji pozornost i na takzvaný udržitelný rozvoj. Podle starosty města Petra Řezníčka je Chrudim v tomto ohledu mezi ostatními sídly na špici pelotonu. „To pak sehrává kladnou roli i při přiznávání různých dotací,“ konstatuje starosta. Jako příklad uvádí získanou dotaci na odbahnění říčního náhonu ve Střeleckém parku. Zde si již firma přebrala staveniště a v příštím roce má být vše hotovo.

Radnice se také snažila šetřit energiemi a maximálně zefektivnit jejich využívání ve veřejných budovách, školách, na stadionech i na dalších městských sportovištích. Za tímto účelem zřídila pozici městského energetika. Výstupem jeho práce jsou ušetřené částky v řádu milionů korun ročně. Zbudována byla i první fotovoltaická elektrárna na střeše objektu v Pardubické ulici.

Za úspěch lze považovat i příchod několika nových investorů do západní průmyslové zóny.

Ne všechny dříve zmiňované záměry se ale podařilo realizovat. Příkladem může být pohled na chátrající smuteční síň. Velkou bolestí je i nedostatek parkovacích míst pro vozidla na sídlištích, ale i v centru města. Stavba zamýšleného dvoupodlažního parkovacího domu ale zatím nemá konkrétní časové obrysy.