Návštěvníci parku uvidí kašnu koncem léta, a to ve tvaru květiny v kombinaci modré, bílé a žluté barvy. V těchto dnech už se dokončují poslední okvětní lístky a práce to není jednoduchá. Barevné dlaždičky jsou ve tvaru malého kruhu, takže okraje reliéfu je třeba pokládat trpělivě: kolečko po kolečku.
„To není koupelna, kde jsou hrany, tam je to jednodušší,“ usmál se jeden z dvojice dělníků. Dlaždičky díky lepidlu na povrchu okamžitě drží, navzdory obtížnosti jde práce poměrně rychle od ruky.
Psali jsme:
Město za vzkříšení kašny Brusel zaplatí 3,6 milionu korun. Ceny stavebních materiálů rapidně vzrostly, a tak se náklady od původních plánů navýšily o celý milion. Velmi náročná rekonstrukce zahrnuje kromě obnovy povrchů fontány i vybudování kompletních technologií znovu úplně od nuly: zřízení technologické šachty s rozvody a napojením fontány na inženýrské sítě – vodovod, kanalizaci a elektro, úpravou projde i veřejné osvětlení v okolí fontány.
Minerálka pod zemí
Při výkopu vodní přípojky ke kašně nalezli pracovníci firmy čtyři kameninové láhve. „Na místo byl přivolán archeolog, který místo prozkoumal a nalezl ještě další množství střepů a kostí. Lahve jsou glazované a zachovalé, podle značek sloužily na minerální vodu,“ oznámil chrudimský místostarosta Aleš Nunvář. Obdobné láhve se podle jeho slov vyráběly už v 17. století.
„Jedna nese označení Giesshübl-Sauerbrunn, což je německý název obce Kyselka u Karlových Varů,“ popsal nález Nunvář s dovětkem, že se možná jedná o láhve od „Mattonky“.
Nález láhví, o kterých parta dělníků s nadsázkou tvrdí, že jsou dozajista od kořalky, naštěstí stavební práce nepozdržel, vše jde podle harmonogramu. Stavební prostor je ohraničen, hluboký výkop, který skrývá vodovodní šachtu, je pro kolemjdoucí nebezpečný.
„Mně to nevadí, že si o pár metrů prodloužím cestu. Těším se na novou kašnu, já už pamatuji jen tu s šedými, černými a hnědými kachličkami. Nová podoba bude jistě veselejší,“ poznamenala žena s pejskem, která se představila jako Hanka.
V archivu objevený původní návrh je dílem Květoslava Vaňka. Původně vedení města kašnu prezentovalo jako návrh jeho otce Josefa. Květoslav se narodil roku 1924 v Chrudimi a stal se zahradním architektem jako jeho otec. Podílel se například na obnově zámeckého parku v Cholticích v sedmdesátých letech minulého století. Podle jeho návrhu byl centrální průhled územím uvolněn, zahradníci probrali staré dřeviny a vysadili nové. Vyčištění se dočkaly rybníky, opraveny byly cesty a mostky. Úpravy se dočkalo i nádvoří před zámkem.
Kašna nese název Brusel podle světové výstavy EXPO v roce 1958, nikdy ale návrh Květoslava Vaňka realizován nebyl. „Rodinu Vaňkových by mohla připomenout kolemjdoucím informační tabule. Vždyť zakladatel firmy Josef Vaněk proslavil Chrudim po celé republice i v zahraničí. Je součástí historie našeho města,“ poznamenal starosta města František Pilný.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
