Co jiného lidem také zbývá, když roušky nemají ani lékaři, zdravotní sestry a natož pečovatelky, prodavačky a autobusy už taky lidi bez roušky vozit nechtějí. Kde je brát a nekrást. Přitom ještě před pár týdny ministr zdravotnictví tvrdil, že žádný zásadní problém nehrozí a Česko je dobře zásobené a má objednaný milion roušek.

Bylo tak dobře zásobené, že své ordinace musí teď zavřít pro nedostatek roušek zubaři, praktici i dětští lékaři. Místo toho sedí u strojů tisíce švadlenek v celé zemi a zalepují neschopnost státu. Na sociální síti se hemží nabídky dobrovolníků, například z Hlinska, Chrudimě i dalších měst a obcí, kteří šijí roušky. Do pomoci seniorům s nákupem potravin se zapojují i radnice a dokonce i soukromé firmy.

Lidé, noste prosím roušky. Pokud na Chrudimsku podle zdravotníků ještě žádný případ nákazy oficiálně není, jistojistě přijde. A nejspíš tu už je. Jen u infikovaných zatím nemoc nepropukla, bacil ovšem vesele prskají dál.

V Litomyšli, kde už je několik nemocných, to už lidé pochopili a na člověka bez roušky včera koukali jak na exota. V Chrudimi je tomu zatím, bohužel, obráceně.

A do toho přichází rozhodnutí vlády, že otevře obchody s galanterií, aby si lidé mohli nakoupit látky, gumičky a nitě. Přiznání vlády: Nezvládli jsme to? Nezazní. To jen švadlenka z horní dolní chytá záchvat smíchu, když vláda povoluje výjimku a ona právě došívá padesátou roušku z prostěradla.

Potlesk pro všechny dobrovolníky, zdravotní sestry, záchranáře, lékaře, hasiče… Výzva putuje internetem a zatímco v Itálii lidé zpívají na balkonech, v Čechách se v podvečer místo zpěvu veřejně tleská. Po tiskovce vlády ale ne.