V chrudimských městských lesích se zvedají za auty a traktory lesních hospodářů oblaka zvířeného prachu. V zimě se sníh udržel jen ve vyšších nadmořských polohách Vysočiny, zdejším níže položeným lesům vládlo i tehdy sucho. To pokračuje také v dubnu, statisticky jinak nejvlhčím období roku. Při pohledu do zrzavých a seschlých korun jehličnatých i listnatých stromů nemohou ani opravené lesní cesty zakrýt fakt, že lesy chřadnou a umírají.

Ještě vloni na jaře se chrudimským lesním hospodářům zdálo, že porosty zůstávají v dobré kondici. Jenže mezitím přišly další měsíce bez vláhy, a ty vyústily v současnou pohromu. Suchem je teď vážně poškozena více než třetina porostů nejen u Rtenína a Pohledu, ale stejně trpí i lesy v blízkosti rozhledny Bára na Podhůře. Oslabené smrky napadl dřevokazný hmyz, takže lesáci opět mluví také o kůrovcové kalamitě. Schnou ale i listnáče, v bídném stavu jsou celkově už tisíce stromů.

Ke slovu musela přijít neplánovaná těžba. Chrudimští během ní vykáceli a odvezli jen za první letošní čtvrtletí takový objem dřevní hmoty, jako loni za celý rok. Šlo ale hlavně o souše, které není možné prodat za dobré peníze, takže ekonomika lesního hospodaření se propadne do červených čísel.

Ve stejné situaci jsou nejen hospodáři na 454 hektarech chrudimských lesů, kteří se opírají o silného městského vlastníka. Ohroženi jsou především soukromí majitelé menších lesních celků. Ti by nemuseli odbytovou a cenovou krizi vůbec ustát. Zákony jim nařizují, jak se mají o své lesy starat, ale nikdo jim už neporadí, kde na takovou péči vzít, když prodej nekvalitní suché kulatiny skoro nic nevynáší.

Nemá-li dojít ke katastrofě, vláda se nebude moci vyhnout zvýšení dotací plynoucích do lesního hospodaření. Přijaté dotace teď odpovídají pěti až deseti procentům ze získaných tržeb. Kvůli záchraně lesů se bude muset tento podíl až několikanásobně zvednout.