Lákavá science-fiction, kterou i my bychom chtěli mít za humny. Tedy ne úplně za humny, radši za dvěma humny, že…

Bohužel se však zdá, že nejvíc za výstavbu VRT lobbují stavební firmy, kterým jde o kšeft, a jimi naočkovaní politici. Jde skutečně o velké prachy. Návratnost podobných investic je ale malá, ztrátová je naprostá většina VRT. Vydělávají jen ty, které spojují relativně blízké milionové aglomerace, jaké jsou například v hustě zalidněném čtyřúhelníku Porúří – Benelux – Paříž – Londýn. Taková významná centra, z jejichž propojení by profitovala významná část veřejnosti, v našem středoevropském prostoru chybí.

Politici už slavnostně vyvěšují fáborky a nejradši by už kopali základní kameny VRT, v reálu však v Česku neproběhla pořádná diskuze o jejich potřebnosti. Skeptické hlasy dopravních expertů, podle kterých by ve většině úseků stačilo za relativně mrzký peníz modernizovat stávající železniční koridory, se ztrácejí v halasu opěvných ód propagátorů VRT. Jak velká část veřejnosti však bude rychlovlaky cestovat? Zatímco VRT budeme z daní platit my všichni – nejen stavbu, ale i následný provoz, pravidelné cestování do škol či zaměstnání s rychlovlaky využije jen mizivá část obyvatel.

Ta mnohem větší, ale mlčící část veřejnosti totiž pravidelně dojíždí jen do sousední vesnice či města. Bylo by proto přínosnější zajímat se spíše o rozvoj regionální železniční dopravy či opravy rozbitých silnic, než se opájet vpravdě kosmickými projekty pro hrstku nadšenců, ze kterých budou profitovat jen stavební firmy a s nimi pár mediálně zdatných politiků.