Kresby bílou a černou pastelkou na šedém podkladu vypovídají o tragédii v červnu 1942 až s mrazivou atmosférou. Dá se předpokládat, že komiks nazvaný Hrdé Ležáky osloví zejména nejmladší generaci a poví vše o osudu vyvražděných rodin.

Jarmila Doležalová oslavila v sobotu dvaaosmdesáté narozeniny. Ve svém věku je ve skvělé kondici a může se tak věnovat rodinnému nakladatelství RONADO, které kromě její osoby staví na synovi Štěpánu Doležalovi, češtináři, výtvarníkovi a hudebníkovi, a dále na dceři Jarmile Doležalové mladší, jež se věnuje badatelské profesi. Právě tato trojice komiks věnovaný dětem, které se nikdy nevrátily domů, vytvořila.

„Současný příběh líčí setkání jedenáctileté Anežky se sestřenicí Marušky Hrdé na pietním území. Sestřenice ji vypráví o prvorepublikovém údolí, jejích zážitcích při pobytech v Ležákách o prázdninách, popisuje odvlečení Marušky a dalších ležáckých dětí nacisty. Jsou zde zobrazeny také poslední chvíle jejich rodičů na pardubickém popravišti. Děti byly jen několik hodin předtím odtrženy od rodičů a v noci 25. června 1942 se ocitly v tajném útulku gestapa v Praze. Na poněmčení byly v této budově vybrány jen dvě z nich, sestry Šťulíkovy,“ popisuje děj komiksu Jarmila Doležalová mladší.

Dvanáctiletá Marie Hrdá z Ležáků chodila do školy ve Skutči. Gestapo ji odvezlo přímo uprostřed vyučování 24.června 1942 a mezi své spolužáky se už nikdy nevrátila. Spolu s ostatními ležáckými dětmi byla zavražděna v plynových autech v koncentračním táboře Chelmno.

„Mařenka byla v mojí třídě. Ten německý voják nechal v ředitelně stvrzenku, že si Mařenku vyzvedl. Venku ji posadil do sajdkáry a odvezl. Lidi ho ještě viděli, jak na konci Skutče zastavil, aby Mařence nasadil brýle proti větru,“ řekla Ludmila Severinová, učitelka Marie Hrdé, na stránkách pametnaroda.cz. Dožila se úctyhodného věku, zemřela v roce 2019 ve Skutči v necelých 103 letech.

Nakladatelství RONADO Jarmily Doležalové vydává komiks Hrdé Ležáky k blížícímu se 80. výročí vypálení Ležáků. Jde o interaktivní dílo. „Čtenář s ním může zavítat na pietní území a porovnat jednotlivé lokace,“ dodala Jarmila Doležalová mladší.

Ležáky (německy Ležak, od roku 1939 Lezaky), osada na Chrudimsku,, byla 24. června 1942, 14 dní po vyhlazení Lidic v důsledku heydrichiády vypálena a její obyvatelé zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.

Osadu Ležáky tvořilo osm domů seskupených na pravém břehu říčky Ležák, patřících k Habrovči, tehdy části obce Louka (dnes sloučeno do obce Vrbatův Kostelec), a sousedící Švandův mlýn na levém břehu, patřící k Dachovu, části obce Miřetice. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. června 2008 památník spravuje státní příspěvková organizace Památník Lidice. (Zdroj: Wikipedia)