Původně gotický kostel je připomínán již v roce 1349 jako původně farní. Podle našeho průvodce Tomáše Pavlíka byla stavba podle tehdejších zvyklostí opevněná, neboli otýněná. Odtud také můžeme odvozovat název městečka, neboť po husitských válkách v roce 1513 kupuje celé panství Jan Hroch z Mezilesic. Pozemky a s nimi i kostel však po jeho smrti často mění majitele, až je skoupí roku 1623 Kašpar Celler.

Poslední z tohoto rodu, Jan Václav, odkazuje panství v roce 1705 duchovnímu řádu řeholních kanovníků premonstrátům, a to konkrétně klášteru stojícím v Hradisku u Olomouce. Řád premonstrátů byl ve své době pověstný zájmem o duchovní správu, školství a také vědu.

Právě v Hradisku se tamním mnichům podle Tomáše Pavlíka podařilo poprvé domestikovat v českých podmínkách květák. A v klášteře Louky nedaleko Znojma šli ještě dál. Při hledání léku na mor přivezli tamní mniši semínka údajně zázračné rostliny. Černou smrt sice nevyléčili, avšak podařilo se jim vypěstovat první okurky na Moravě. „A už jim to tam zůstalo," poznamenává s úsměvem Tomáš Pavlík.

Řád premonstrátů výrazně ovlivňuje podobu hrochovotýneckého kostela, neboť jej velmi výrazně přestavuje do stávající barokní podoby. Svatostánek má pouze jednu loď a dvě boční kaple. V jedné odpočívají ostatky rodiny Cellerů. Druhá je dnes už zrušená.

Kostel jako takový je zasvěcený sv. Martinu. Ten se podle Tomáše Pavlíka narodil na území dnešního Maďarska a jeho otec byl římský voják. „Martin se stal vojákem také a odešel do Francie. V Amiens daroval polovinu svého honosného pláště žebrákovi. Kolem toho místa postavili malý kostelík. A jelikož se italsky řekne plášť cappa, vzniklo z toho české slovo kaple," vysvětluje Tomáš Pavlík.

Vedle oltáře stojí v kostele sv. Martina dvě veliké sochy, a to svatého Václava a zakladatele premonstrátů svatého Norberta.

Po obvodu interiéru svatostánku visí na zdích veliké obrazy významných patronů české země z premonstrátských dílen.