Situace s technickým stavem Národního hřebčína v Kladrubech – významné živoucí památky regionu – nenechává klidným Pardubický kraj. Podle krajských radních je jeho zřizovatel, jímž je ministerstvo zemědělství, liknavý a hrozí, že hřebčín kvůli tomu přijde o nemalé peníze z evropských fondů.

„Pardubický kraj byl a je doposud jediný, který učinil praktické kroky k tomu, aby kladrubský hřebčín dosáhl na fondy evropského integrovaného operačního programu,“ píše se v prohlášení rady kraje, která se tento čtvrtek zabývala stavem v této významné památce.
„Ministerstvo zemědělství za tři roky nebylo schopno změnit organizační formu hřebčína tak, aby byl schopen přijmout evropské prostředky. Zároveň ministerstvo ani orgány hřebčína nebyly schopny zajistit nutné finanční prostředky na předprojektovou a projektovou dokumentaci. Dar kraje se tak stal jediným prostředkem, který bylo možné použít na přípravu čerpání fondů,“ vyčítají již veřejně krajští radní.

A proč se k této razantní kritice nyní kraj odhodlal? Podle něj se totiž ministerstvo kultury rozhodlo uzavřít přijímání přihlášek žádostí o dotace. „Protože ji hřebčín doposud do Integrovaného operačního programu nedodal, hrozí nebezpečí, že na zmíněné finanční prostředky nedosáhne, což z hlediska katastrofálního technického stavu hřebčína může mít nedozírné následky pro jeho budoucnost,“ varuje vedení kraje. Podle něj se hřebčínu nedostávají peníze na odstraňování havárií, vlastní provoz a na konci roku se může dostat do platební neschopnosti.

Podle ministerstva zemědělství v současné době Národní hřebčín Kladruby pracuje na přípravných činnostech, které je nutné provést před vyhotovením projektové dokumentace. „Areál byl kompletně zaměřen, což bylo zaplaceno z finančních prostředků Pardubického kraje, pracuje se na zpracování generelu. Teprve poté se začne vyhotovovat projektová dokumentace. Přípravy ale probíhají velmi intenzivně,“ uvedl včera Ondřej Veselý z odboru komunikace ministerstva. K říjnovému termínu uzavírání žádostí se ministerstvo nevyjádřilo.
„V nejbližších dnech projedná vláda transformaci hřebčína na příspěvkovou organizaci, žádost je tedy v ideálním případě možné podat ještě letos. Transformace na příspěvkovou organizaci musí proběhnout, protože státní podnik nemůže být příjemcem dotace. Bylo tedy nutné najít takovou formu organizace, která umožní čerpat všechny podpory jak národní, tak evropské.“

Od dubna stojí v čele hřebčína nový ředitel Jaroslav Dražan. Při nástupu do funkce dostal za úkol i realizaci transferu evropských peněz z Integrovaného operačního programu. Konkrétně se jedná o podporu využití potenciálu kulturního dědictví, a to o částku 300 milionů korun na revitalizaci, rekonstrukci a obnovu kladrubského hřebčína.