Vedení samosprávy věří, že všechny strany nakonec najdou řešení a zabrání tak zhroucení zdravotnictví.

Přesto již několik týdnů připravují odborníci krizový scénář k zajištění neodkladné a akutní lékařské péče pro občany Pardubického kraje od prvního března.

„Kraje jsou v nesnadné pozici. Spor lékařů a vlády se krajského zdravotnictví přímo dotýká a přitom nemáme nástroje, jak situaci vyřešit. Snažíme se předejít krizovému stavu, proto jsme požádali lékaře, aby své výpovědi vzali zpět,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.

„Prioritou krizového scénáře, pokud k němu přistoupíme, je zajištění akutní péče ve všech nemocnicích Pardubického kraje v základních oborech,“ řekl hejtman o strategii Pardubického kraje, kde podalo výpověď v pěti nemocnicích 224 lékařů.

V úterý se v Parlamentu ČR konalo klíčové jednání z hlediska hrozící možné dlouhodobé krize. „Stát si uvědomuje možné důsledky celé situace a poprvé k ní také přistupuje s vážností,“ prohlásil Martínek. „V tuto chvíli je nejlevnější a nejjednodušší řešení se domluvit,“ dodal hejtman Pardubického kraje.

Zásadní posun se podle Martínka uskutečnil v tom, že se s ministerstvem zdravotnictví a předsedou vlády dohodli přistoupit na to, že lékaři dostanou více peněz.

Možností, jak to provést je několik. „Jednou z možností je vytvoření tabulky, do níž se promítne zvýšení platů pro lékaře. Začínající doktoři by měli mít navíc pět tisíc měsíčně, ti již erudovaní pak osm tisíc měsíčně,“ sdělil Martínek.

V případě, že by k dohodě s lékaři nedošlo, přistoupí kraj ke krizovému scénáři. „Zcela jistě v případě krizové situace nedokážeme zajistit nic jiného než akutní péči,“ vysvětlil Radko Martínek.

V krizové situaci přislíbily pomoc i fakultní nemocnice Hradec Králové a Olomouc i některá soukromá lůžková zařízení, například nemocnice v Šumperku. „Oslovili jsme i Armádu ČR s žádostí o případné nasazení vojenského zdravotnického personálu,“ dodal hejtman.

Monika Suchá