Postupně se tak z každého územního celku České republiky vybere jedna, která postoupí do závěrečného kola.

Hlasování není nikterak náročné, nicméně je pouze elektronické. Svůj hlas lze až do 25. května odeslat emailem na adresu: rozhledna-anketa@centrum.cz, do nějž uvedete název rozhledny nebo její číslo, které mu přiřadili pořadatelé. Úplný seznam lze nalézt na adrese: rozhledny.webzdarma.cz/pardubicky.html 

ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ
Díky anketě mají turisté možnost nejen vybrat tu podle nich nejmilejší vyhlídku, ale zároveň slouží i jako seznam se základními údaji, který připomíná, kolik rozhleden a na jakých netradičních místech se v daném regionu nacházejí.

Při pohledu na mapku Pardubického kraje můžeme vidět, že placaté Pardubicko nemůže nabídnout dostatek terénních vyvýšenin, kde by mohla vyrůst nějaká ta věž.

Překvapivě „chudé" na rozhledny je také Svitavsko. Naopak Chrudimsko a Ústeckoorlicko nabízejí dohromady hned dvaadvacet staveb, ze kterých je možné obdivovat okolní krajinu. Pojďme se na několik z nich podívat:

PARDUBICKO
Vezmeme-li to od severu, tak nejvyšší vyhlídkou v na Pardubickou je Rozhledna na vodárenské věži v Kladrubech nad Labem. Zpřístupněná byla v roce 2016 a do krajiny lze koukat z výšky sedmnácti metrů.

Druhou a také poslední rozhlednou v regionu je vyhlídková věž Barborka u Horních Raškovic. Její železná konstrukce nahradila 22. června 2013 malou, jen asi třímetrovou rozhledničku, která tu původně stála. Byla však ze dřeva a napadl ji dřevokazný hmyz.

ORLICKOÚSTECKO
Pořádný výšlap čeká turisty, pokud se rozhodnout vystoupat na vrchol Stezky v oblacích u Dolní Moravy. Její vrchol leží ve výšce 55 metrů nad zemí, ale na plošinu kromě „klasických" točitých schodů vede i téměř 750 metrů dlouhá, bezbariérová stezka klikatící se a mírně stoupající až nahoru.

Tyršova rozhlednaZdroj: TIC

Jednou z nejstarších rozhleden v regionu je Rozálka, někdy zvaná Tyršova a stojí u Žamberka. Otevřená byla už 28. října 1932 a je to menší kopie rozhledny Hýlačka u Tábora, která členům se tehdejší žamberské cizinecké komise tak zalíbila, že si ji nechali postavit také u svého města. Vysoká je přitom jen 16 metrů. 

SVITAVSKO
Svojí hranatostí bezesporu překvapí Rozhledna Strážný vrch na Hřebečském hřbetu. Aby ne, její tvar totiž symbolizuje výztuže hornické štoly, neboť vyhlídková věž stojí na sedmdesátikilometrové naučné stezce vedoucí mezi bývalými doly.

Rozhledna Pastýřka na Pastvisku u Moravské Třebové stojí na místě s bohatou „vyhlídkovou" historií. Dějiny rozhlížení z vyhlídkových staveb na vrchu Pastvisko u Moravské Třebové totiž sahají až do roku 1906, kdy se kopci ještě říkalo Švédský kámen a stála na něm více než dvacetimetrová rozhledna, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna.

CHRUDIMSKO
Do ankety se dostala i nejmladší rozhledna v celém kraji, a to „Milada" stojící u paty bývalé věže na zřícenině Košumberku Nedaleko Třemošnice.

Na Chrudimsku také leží nejnižší rozhledna, jejíž vyhlídková plošina se vypíná pouze sedm metrů nad zemí a stojí v Licoměřicích.

Rozhledna Vojtěchov.Zdroj: Archiv NGŽH 

Nepřehlédnutelná je rozhledna Vojtěchov, která se vypíná k nebi v polích u Hlinska. Když ji stavěli, zadavatelé stavby nechtěli použít místní žulu z Hlinecka, ale nechali si ji pro její netradiční „zrzavou" barevnost dovézt až od Jindřichova Hradce.