Bývalý zaměstnanec chrudimské Transporty a později také pedagog na místní strojařské škole miluje práci se železem od dětství. „Táta byl zámečník a mě se jeho řemeslo hrozně líbilo,“ říká Antonín Bakeš. Sám se v oboru nejdřív vyučil a poté navázal i studiem na střední odborné škole. Později pracoval v kanceláři, zastával funkci dílovedoucícho a v roce 1985 se začal věnovat i pedagogické práci mezi chrudimskými učni a studenty. Profesní kariéru uzavřel jako zástupce ředitele školy pro praktické vyučování.

„Bez železa nevydržím ani teď, co jsem v důchodu. Takže jsem si splnil dávný sen a zařídil si v bývalé stodole u domu kovárnu. V kovárně a v mé dílně tak vznikl například malý traktůrek stejně jako sazeč na brambory. Tuhle techniku teď využíváme na pozemku u domu. Sestrojil jsem i štípačku dříví, která nám ulevuje od těžké dřiny. A teď zrovna pracuji na výrobě nového zábradlí pro náš dům,“ přidává Antonín Bakeš několik příkladů.

Šikovného bojanovského kutila láká stále víc také umělecká kovařina. Jezdí tedy po republice, navštěvuje různé kempy, tábory a semináře, na kterých se setkává s přáteli z branže a zdokonaluje se v řemeslných postupech, jež mu pak umožňují ještě víc zkrášlovat svět kolem sebe i kolem svých nejbližších. Třeba kovanými růžemi, elegantními svícny nebo i malými podkovičkami pro štěstí.

Skuteč
Skuteč má druhé nejlepší webové stránky v kraji