Rozhlodané a vykutané skály odvezou nákladní auta. Kopec se sníží, až zmizí docela. Stále ubývá takových míst, kde jsme trávili část dětství. Ubývá koutů, kam jsme se jako mladí ukrývali se svými starostmi as prvními cigaretami. Měníme ta místa za za kámen, za uhlí, za peníze. Barevné a voňavé kulisy knesmrtelným vzpomínkám prodáváme za kus nové kanalizace. Nebo za sto metrů chodníku… Ale jinak to asi nejde. Jen ze vzpomínek se žít nedá. Jen to člověku přijde líto. Ale co se sentimentem, na prahu třetího milénia…