„Nebát se a nekrást, jak říkal už prezident Masaryk.“

Nenápadnou dílnu výrobce dřevěných šperků Ladislava Rejenta nacházím na zahrádce u jeho rodinného domku v Proseči. Beru za kliku dílny a okamžitě cítím vůni laků a exotických dřev. Ladislav Rejent sedí u okna. V dlani levé ruky drží náramek, do jehož vyhlazeného obvodu vtlouká drobným kladívkem tenký hliníkový pásek. Této technice zdobení dřeva kovem se říká vybíjení. Dílnu pana Rejenta jsem navštívil, protože chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana chrudimského regionu, kterého pak Kozel odmění za jeho poctivou práci a řemeslný kumšt.

Tip na Ladislava Rejenta Deník získal od Ilony Vojancové. Zručný řemeslník se prezentuje o jarmarcích a různých lidových slavnostech, které se konají ve skanzenu na Veselém Kopci. Jeho zručnost obdivují i odborníci, a tak není divu, že se pan Rejent může pyšnit i čestným titulem Nositel tradice.
Nejlepší odměnou po práci je pro pana Rejenta spokojenost jeho zákazníků.

„Dělá mi radost, když se lidé vracejí pro nové a nové výrobky, nebo když mou práci někdo někde pozná a pochválí. To je pro mě ta největší odměna,“ svěřuje se prosečský řemeslník.

„S touhle prací začal můj otec už v roce 1937, kdy si založil v Proseči dílnu. Byl to vyučený dýmkař a později začal i s výrobou dřevěných šperků. Mně se to zalíbilo, takže jsem v rodinné tradici pokračoval. vysvětluje pan Rejent, který navzdory důchodovému stále nechce složit ruce do klína.

Pana Rejenta jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?
„Myslím, že jde o poměrně originální techniku, kterou se snažím dělat poctivě a se vší pečlivostí. Zákazníci to poznají,“ říká Ladislav Rejent.

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
„Vlastně ani nemám další koníčky. Dělám hlavně to, co je kolem domu potřeba. Taky moc rád cestuji, například evropské státy jsem navštívil asi skoro všechny. A když jsem doma? Rád si občas zajdu třeba na točené pivko.“