Dětí se na návrší mezi polorozpadlými hradbami sešly i letos desítky. Pořadatelé ale spokojeni nebyli. „Ty časy, kdy se tu v soutěži utkávalo kolem devadesáti soutěžících jsou zřejmě nenávratně pryč,“ posteskl si ronovský Leoš Kutílek. „Děti asi dávají přednost počítačům a televizi. Neumím si jinak vysvětlit rok od roku upadající zájem o tuhle krásnou sportovní disciplinu,“ říká Kutílek.

Malým střelcům, kteří na Lichnici přijeli, se ale sobotní odpoledne líbilo. Spokojeností zářili například bratři Judovi, kteří přijeli s tatínkem z obce Vepřová od Žďáru nad Sázavou. „Už jsem se trefil osmkrát do terče,“ chlubí se osmiletý Jaroslav. Jeho pětiletý bráška Kryštof se už hrne znovu vyzkoušet svoji střeleckou dovednost. Na vítěze odpoledního klání přitom čekaly i věcné ceny v podobě keramiky nebo praktických střeleckých potřeb. S prázdnou ale neodešel nikdo, kdo se nenechal odratit krátkou dešťovou přeháňkou. Zdejší kastelánka Ivana Matyková přibalila každému na cestu i kousek poutavě podané lichnické historie.

Organizátoři zronovského Sagittaria se po ukončení letošní soutěže na Lichnici rozhodují, zda tu budou napřesrok pokračovat. „Mluvili jusme už sronovským starostou Miroslavem Žítkem o možnosti vybudovat vronově lukostřeleckou střelnici. Vypadá to, že starosta našemu nápadu fandí,“ dodává Leoš Kutílek. Lukostřelci by se pak věnovali svému sportu přímo vRonově a na Lichnici by se vrátili později, pokud by měli pocit, že se o disciplinu znovu zvyšuje zájem.