Pietní akt zahájila u Památníku Ležáky celebrovaná mše, kde si lidé připomněli den ležácké tragédie a zazněla společná modlitba.

K vypálení kamenické osady Ležáky došlo 24. června 1942, kdy se nacisté mstili za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Osadu nacisté vypálili dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo zjistilo, že vycvičení parašutisté tu udržovali spojení vysílačkou Libuše mezi zahraničním a domácím odbojem.

„Je dobře, že si tyto události lidé stále připomínají a že se na ně nezapomíná,“ řekla paní Hana z nedaleké Louky.

Psali jsme včera:

Memoriál Karla Kněze
Na ležáckém Memoriálu Karla Kněze jeho vnučka Alena Mergl Kučerová křtila knihu

Bez výslechu byli zatčeno 33 osob z Ležáků a převezeni na Zámeček do Pardubic, zde byli všichni dospělí bez soudu ihned zastřeleni. Do vyhlazovacího tábora v Chelmnu bylo transportováno 11 ležících dětí, kde na ně čekala smrt v plynových komorách. Nacistickou tragédii přežily pouze sestry Marie a Jarmily Šťulíkovy, které byly v době běsnění ještě velmi malé a byly poslány na poněmčení.

„Položila jsem tu jedenáct bílých růží za ležácké děti,“ řekla Deníku jediná ležácká přeživší Jarmila Doležalová Šťulíková, které letos bude 84 let.

Součástí pietního aktu bylo u pomníku „Kniha obětí“ kladení věnců a četba zavražděných obyvatel osady. Dále zde předseda Senátu Miloš Vystrčil zapálil oheň (bez)naděje.

„Byla bych ráda, aby si společnost oznámila, že tím, čím šla moje maminka, současně prochází tisíce ukrajinských dětí. Bude trvat několik generací, než se podaří navrátit do nějakých tvarů ukrajinské rodiny,“ řekla Jarmila Doležalová ml.

Na závěr pietního aktu se uskutečnil celý seskok výsadkářů 43. výsadkového pluku Armády České republiky z Chrudimi.