„Výborně! Teď už umíš vrtat!“ chválí divadelní výtvarnice Bára Hubená malého chlapce, s nímž společnými silami vyvrtali dírku do dřevěné loutky. „Snažím se učit děti pracovat se dřevem, připravila jsem proto výtvarnou dílnu, ve které si zájemci mohou sami vyrobit hračku, loutku nebo hudební nástroj ze dřeva", vysvětluje výtvarnice, která svou Dřevěnou dílnu založila před 17 lety a přivezla ji také na 70. ročník Loutkářské Chrudimi.

U stánku se střídá jedno dítě za druhým, možnost vyrobit si vlastní loutku čerta, kočky nebo třeba kytaru, žabku, berušku a lodičku vítají s obrovským nadšením. „Na Loutkářské Chrudimi je skvělé i to, že tu děti poznávají, jaký druh loutky si u mě mohou vyrobit. Přijdou a samy řeknou, že si chtějí vyrobit marionetu,“ chválí si.

Problém dětem nedělá ani vrtání nebo zatloukání hřebíků, ale vybrat si ze 17 druhů výrobků, které jsou pro ně připravené.

„Pro děti to není těžké, jsou šikovné a výrobu si užívají. Důležité pro ně ale je, aby rodiče měli dostatečnou trpělivost, protože děti by si chtěly vyrobit postupně všechno a vydrží tvořit klidně celý den,“ popisuje s úsměvem loutkářka, která vidí chrudimský festival jako obrovský svátek. „Je milé, že se zase po roce můžeme potkat s ostatními tvůrci, chodíme si navzájem na představení a večer můžeme v hospodě probrat, co se komu povedlo a nepovedlo,“ směje se Hubená, jejímž rukopisem jsou vypouklé oči, které se na jednoduchých kuželovitých loutkách vyjímají.

Loutkám zasvětila Bára Hubená celý život. Nyní učí děti, jak se figurky vyrábějíLoutkám zasvětila Bára Hubená celý život. Nyní učí děti, jak se figurky vyrábějíZdroj: Deník/Lada Součková„Často lidé říkají, že můj rukopis, výtvarnou zkratku v provedení scény i loutek, poznají na první pohled,“ vypráví výtvarnice, jež vystudovala scénografii na Divadelní akademii, katedře Alternativního a loutkového divadla.

Právě tam před 30 lety vzniklo dílo, které je pro ni srdeční záležitostí. Se svými spolužáky založila Divadelní spolek Lokvar, pro který vytvořila přes 10 výprav loutkových představení pro děti. „Před dvěma roky jsme připravili loutkové představení i pro dospělé, Krvavý román od Josefa Váchala. Při zkoušení jsme si užili spoustu legrace a doufám, že si nevšední představení užívají i diváci,“ říká Hubená. A její slova, že loutkové divadlo není jen pro děti, ale také pro dospělé diváky, potvrzují i vyprodané sály na toto představení.

Bára Hubená zasvětila loutkám celý svůj život, stále ji prý baví a nabíjejí. Dřevěné figuríny ji přitom provázejí už od dětství. Její rodiče byli výtvarníci a loutkáři, vyráběli loutky pro loutková divadla a její otec učil technologii loutek na divadelní akademii. „Vyrůstala jsem v uměleckém prostředí. Oba rodiče jsou výtvarníci, prakticky jsem vyrůstala v dílně,“ vzpomíná Hubená.

Divadlu se věnuje i jedna z jejích sester, syn je řezbář a pokračovat v tradici budou i její dcery. „Mám teď obrovskou radost, protože po několika letech příprav budou obě moje dcery studovat na DAMU. Tradice loutkového divadla v naší rodině tak bude pokračovat,“ oznamuje s radostí hrdá máma.