Obcím v okolí Chrudimi se nelíbí, že po nich chrudimská radnice požaduje zálohy na neinvestiční náklady za jejich žáky, kteří chodí do chrudimských škol.
Podle nich takové jednání nemá oporu v zákoně, peníze za školáky dostává od letoška díky novému rozpočtovému určení daní zřizovatel školy přímo. Stejný názor zastává i krajský úřad a Sdružení měst a obcí.

Složitá situace

Chrudim se brání, že není jisté, kolik skutečně dostane a že případné přeplatky obcím vrátí. „Nepočítali jsme s tím v rozpočtech, situace byla pro nás poměrně složitá. Nakonec jsme se z původně požadovaných 80 procent dohodli na úhradě 30 procent do konce května," vysvětlila starostka Stolan Petra Stará, která je přesvědčena o tom, že na to Chrudim nemá nárok.

Obec zřizuje i vlastní základní a mateřskou školu, po ostatních vesnicích, odkud do Stolan dojíždějí děti, ale žádné zálohy žádat nebude. Platbám Chrudimi se zatím vyhnuly nedaleké Bylany. „Jsme výjimka, protože za 26 milionů korun stavíme kanalizaci a museli jsme si na část vzít úvěr. V letošním roce je to u nás neprůchodné a Chrudim s tím souhlasila," uvedl starosta Bylan Jan Málek.

Chrudim se odvolává na to, že školský zákon i po novele obsahuje povinnost obcí zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s trvalý pobytem. „Pokud si tedy školu nezřídily, měly by se dohodnout s jinou okolní obcí na tom, že bude brát jejich děti do svých škol. O toto jsme se snažili, dohodnout se. Dohoda je dvoustranný akt, čili není naší povinností mimochrudimské děti do škol přijímat," uvedla vedoucí odboru školství, kultury, sportu a památkové péče chrudimské radnice Jana Stehlíková.

Podle ní je nutné podělit se o náklady již během roku tak, aby při nejistém výsledku rozpočtového určení daní vše nehradila jen Chrudim.

Zároveň připouští, že kapacity chrudimských škol s dětmi z okolních obcí počítají. Bez nich by bylo jejich financování problematické.

Povinnost zrušena

Vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy krajského úřadu Ladislav Forman uvedl, že školský zákon povinnost přispívat na žáky dojíždějící do škol mimo obec od ledna zrušil. „Města, která zajišťují základní vzdělání i pro žáky z jiných obcí, již na to od státu dostávají peníze na provozní náklady. Neměla by požadovat ani zálohy," řekl. Jeho argumentace se shoduje s názorem Svazu měst a obcí.

Pardubice, do jejichž 17 základních škol dojíždí značný počet dětí z okolních vesnic, příspěvek po obcích žádat nebudou. „Nikoho jsme s takovou iniciativou neoslovovali. Uvidíme po skončení rozpočtového roku, jak nám to bude vycházet. Zatím by to bylo předčasné, důvodů k různým hysteriím je určitě v jiných oblastech daleko víc," konstatovala vedoucí odboru školství, kultury a sportu pardubického magistrátu Ivana Liedermanová.