"Zastavil jsem hned vedle nich a pásla se vesele dál. Půl metru od jejich rypáčku projíždějí auta vysokou rychlostí," řekl řidič Martin, který prasátka vyfotografoval z velké blízkosti.

Už je jisté, že selátka přišla o mámu. "Když nedávno zemědělci sekali pole, objevili asi padesátikilové divoké prase v zetlelém stavu. Někdo ho porazil autem. Na devadesát devět procent je to jejich matka," potvrdil Milan Štursa z místního mysliveckého sdružení.

Možná se někdo nad statečností malých sirotků pousměje, ale situace je dost vážná. "Je to problém, hledáme řešení. Už jsme jednali i s policií," zdůraznil Štursa. Prasátka byla původně čtyři, jedno ale zmizelo. Nerozluční sourozenci přišli záhy o mateřské mléko, ale mají k životu vše, co potřebují. Na poli roste řepa, která zažene žízeň, na poli jim jídelníček zpestřuje bob nebo sója - pro laika je rostlina blíže neidentifikovatelná. "Po žních navíc zůstalo v příkopě zrní, tak ho postupně vyjídají," upřesnil Milan Štursa.

Malí divočáci se pohybují od odbočky na Bítovany po okraj Zaječic. Není to velký úsek, ale odchyt bude velmi problematický. Když se myslivci přiblíží, okamžitě utečou velkou rychlostí. Velmi nešťastné je to, že si oblíbili místo bezprostředně u silnice, smrt pod koly auta může přijít náhle a brzy. "Samozřejmě přichází v úvahu lov, ale upřímně řečeno, to dělat nebudeme. Nechceme je odstřelit, jsme lidi s citem v těle," uzavřel Štursa s tím, že se myslivci pokusí na trojici prasátek nastražit past s nějakou chutnou návnadou. Ovšem při jejich pestré stravě bude zřejmě složité pro ně vymyslet tu pravou mlsotu.

O divokých prasatech

Jak myslivci nazývají ve své mluvě prase divoké:
černá zvěř

samec: kňour;

samice: bachyně;

mládě: sele, markazín;

samčí mládě ve druhém roce: lončák;

samičí mládě ve druhém roce: bachyňka

samčí jedinec ve třetím roce: kňourek, sekáč

Akt páření divokých prasat trvá asi jednu minutu a opakuje se jednou až dvakrát za sebou. Gravidita bachyně trvá 16 až 17 týdnů. Před porodem mláďat se matka oddělí od stáda a z nashromážděné suché trávy a větviček připraví pelech. Zde pak klade v březnu až v květnu 3 až 10 mláďat s hmotností kolem 1 kg. Mláďata jsou slabě osrstěná, hnědá a podélně bledě pruhovaná. Jsou velmi citlivá na chlad, proto první dny leží v pelechu pohromadě a zahřívají se. Když bachyně opouští pelech, dobře jej zakryje. Mláďata vycházejí z lože podle počasí.

Pokud je teplo, již po 4 dnech, v mrazivém počasí i po 2 až 3 týdnech. Matka je kojí asi 2 měsíce, i když už po 14 dnech začínají konzumovat i pevnou potravu. Selatům se již po 3 měsících začíná bledé pruhování ztrácet a v 6. měsíci mají již červenohnědé zbarvení, které se postupně mění na normální. Rychle rostou a již v prvním roce života dosahují při dobré pastvě hmotnosti 40 až 50 kg. Stavy této zvěře může výrazně zdecimovat virová nákaza - mor prasat. Někdy na této zvěři parazituje červ - svalovec spirálovitý, který může vážně ohrozit i zdraví člověka. Z predátorů útočí na tuto zvěř medvěd a vlk. Na mláďata si troufne i rys nebo toulaví psi. (zdroj: kdelovit.cz)