Je jich 86, jsou to profesionální umělci, kteří se pravidelně školí a absolvují specializované semináře. Navštěvují celkem 64 nemocnic a 7 domovů pro seniory, včetně jednoho hospice, po celé České republice. O kom je řeč? O zdravotních klaunech, kteří v rámci tradičního zářiového Cirkusu Paciento připravili nejen dětským, ale dospělým pacientům Hamzovy léčebny krásný týden, plný nevšedních setkání i zážitků.
Již osmý rok trénovali pod vedením zdravotních klaunů naši dětští pacienti celý týden, podle svých schopností a možností, akrobatické i kouzelnické dovednosti, které předvedly na závěrečném vystoupení v cirkusovém šapitó. Bavili tak nejen sami sebe, ale na závěr pobavili publikum, které jejich úspěch odměnilo dlouhým potleskem.
Od klasické představy klauna se ten Zdravotní hodně liší. Na zrzavou paruku a make-up zapomeňte! Má samozřejmě barevný kostým, kterému nesmí chybět červený nos a také nikdy nechybí hudební nástroje (nejčastěji ukulele, či harmonika), bublifuk, a desítky dalších drobných rekvizit, u kterých lze jen málokdy na první pohled odhalit, k čemu slouží. Klaunská práce ve zdravotnictví je skutečně čistá improvizace. Každý, kdo se do programu zapojí je v jiném psychickém rozpoložení, má jiný smysl pro humor. Pro každého měli zdravotní klauni připraveno množství kouzel, triků, písniček, nevšedních a nečekaných legračních cirkusových dovedností.
Říká se, že smích je nejlepší lék. A i množství výzkumů v této oblasti potvrzuje, že tělo pozitivně reaguje na smích a že tedy smích má na organismus pozitivní účinky. Smích je tak významným poutem ve vztazích, je jakýmsi pojítkem, který synchronizuje na naladění se „na stejnou notu“. Vytváří základ pozitivního emocionálního klima a pocitu propojení mezi lidmi. Podle některých výzkumů v sociální psychologii je smích jedním z klíčových prostředků právě při vzájemném, společenském kontaktu a navazování kontaktu. Léčivá síla smíchu tak pochází nejen ze smíchu samotného, ale z kontaktu, který se jím udržuje, z pouta, které se jím vytváří. Letošní rok klauniády v rámci Cirkusu Paciento se nesl v duchu takovýchto vzájemných, radostných setkání. „Již osm let se každoročně v tomto projektu setkáváme s pacienty Hamzovy léčebny,“ říká zdravotní klaun Lucie, a dodává: „Vždy jsou to setkání plná velkých emocí. Nejen díky osobní účasti nad jednotlivými, ne vždy lehkými dětskými osudy a příběhy, ale i pro možnost být přítomen a vnímat i jejich osobní zdravotní vítězství a pokroky. Jsme letos v léčebně již popáté, a proto vím, že zlepšení pohybových dovedností mnohým z nich umožnilo zapojení se do složitějších a náročněji provedených cirkusových dovedností. „Děti s DMO, upoutané na vozíku, a které jen stěží koordinují svůj sed, se najednou snaží při různých cirkusových aktivitách více a s radostí zapojit své těžce ovladatelné tělo. Pohyby, které jim jinak nejdou, dokáží děti při správné motivaci vykonávat snadněji a s menším úsilím,“ vysvětluje Mgr. Petra Teplá, vedoucí RHB dětských pavilónů.
„Vždycky jsem říkala, že pro mne je klaunské řemeslo mistrovským a vždy jsem před ním měla respekt. Nikdy mě nenapadlo, že bych tohle mohla dělat,“ svěřuje se Lucie, jejíž civilní povolání je divadelní dramaturg. Humor je prý skvělý komunikační kanál, a pokud je humoru člověk otevřen, může ho vytvářet každý. „Ne vždycky se klaunům podaří děti zcela rozesmát, ale určitě se podaří dosáhnout úsměvu nebo utišení emoce, a to je vždy dobrý výsledek. Je to vzájemná zpětná vazba, jde o společné dílo," směje se Lucie. Již potřetí se cirkusu zúčastnila také Adélka, která se divadlu věnuje od roku 1991, kdy se stala členkou Studia Dům při brněnském divadle Husa na provázku, pod vedením režisérky Evy Tálské. V roce 2003 spolu založila Divadlo KUFR.
Jana Zavřelová, Hamzova léčebna Luže
V současnosti jsou profesionální zdravotní klauni považováni za účinnou součást léčebného procesu na dětských odděleních po celé Evropě. Dokážou zábavnou formou zlepšit psychický stav pacientů, což se pozitivně odráží na jejich zdraví. Dokážou úzkostlivější pacienty odreagovat od napětí spojeného s léčbou nebo z neznámého nemocničního prostředí. „A ať už se nám při smíchu děje v mozku cokoli, konečným efektem pro nás je přínos smíchu sám. Zkuste se proto alespoň jednou denně na něčem zasmát, s radostí, upřímností, bez ironie a škodolibosti. A i když máte pocit, že není důvod k smíchu, zamyslete se, zda je tomu tak doopravdy. Kdyby se Vám to ani tak nepodařilo, za rok přijďte a uvidíte sami,“ říká Michal, zdravotní klaun, člen hereckého souboru brněnského Malého divadla Kjógenu, který mimo jiné spolupracuje s Divadlem Bolka Polívky, kde se věnuje moderní klauniádě.