Hřiště je tu stále, dokonce doznalo některých vylepšení, zájem nejmladší generace o něj však upadá. „Pracuji tu šestým rokem. Když jsem na hřišti začínal, přicházelo sem osm set až devět set dětí měsíčně,“ říká správce dopravního hřiště Vojtěch Vrančík. „Teď přijde tak tři sta dětí,“ doplňuje muž, který je ochotný po dohodě děti ze znalostí dopravních předpisů dokonce vyzkoušet. „Úroveň znalostí však bývá, bohužel, dosti chabá. Například přednost na křižovatkách jim většinou nic neříká,“ dodává Vrančík.

Přsto dopravní hřiště dál prohrává souboj se zvyšující se nabídkou dalších dětských lákadel. Část veřejnosti kritizuje i desetikorunový poplatek, který se při vstupu na hřiště vybírá. Nechce se ale věřit, ža by mohl být zakopaný pes právě ve výši vstupného. Za počítače a přístup k internetu platí totiž většina populace mnohonásobně vyšší částky. A dětí před monitorem dál přibývá. (man)