Zakázku svěří chrudimskému akademickému sochaři Jaroslavu Brožovi. Bronzová busta, jež nebude trpět povětrnostními vlivy, má být pětasedmdesát centimetrů vysoká a nést ji bude dvoumetrový kamenný podstavec opatřený státním znakem Československé republiky a nápisem, který připomene vznik státu v roce 1918. Právě jubileum, které si Češi připomenou v příštím roce, je jedním z důvodů, které k rozhodnutí nechat vyhotovit novou bustu vedlo. Hlavní příčinou je ale skutečnost, že současná busta u kruhové křižovatky na Bídě není vůbec určena pro exteriér. Z toho důvodu trpí. „Dnes je navíc úplně k nepoznání,“ komentuje současnou podobu Masarykovy tváře starosta města Jan Čechlovský.

Nyní vzniká diskuze o tom, kam se bronzové poprsí prezidenta osvoboditele umístí. V úvahu například připadá poklidný parčík u Divadla Karla Pippicha, kde by se busta dobře vyjímala. „V tuto chvíli nemůžeme s určitostí říct, jaká lokalita to bude. V každém případě se už socha TGM na Bídu nevrátí,“ dodává Jan Čechlovský.

Současná busta T.G. Masaryka trpí klimatickými vlivy. Parčík na Bídě, v jehož středu byla před lety postavena, navíc sousedí s rušnou kruhovou křižovatkou. Když se koná pietní akt u příležitosti vzniku československého samostatného státu, slova řečníků se utápějí v hluku aut. Až chrudimský akademický sochař vytvoří bronzovou plastiku, bude třeba ji umístit na jiné, klidnější místo.

Jaroslav Brož je autorem pomníku přísaha na chrudimském urnovém háji. Vytvoříl sochu T.G. Masaryka, která stojí v Pardubicích. Jeho dílem je i socha atleta Emila Zátopka, kterou je možné vidět před Olympijským muzeem ve švýcarském městě Lausanne.