Během následujících čtyřiceti šesti dní, začínajících popeleční (škaredou, šerednou) středou, si má křesťan odříci požitek z konzumace tučných pokrmů, zejména masa.

Popeleční středa letos připadá na zítřek. Začíná tichou mší, při níž podle tradice byl oltářní obraz zakryt fialovým rouchem. Tento „Hungertuch" (hladový ubrus) se sundával až na Bílou sobotu. Od IX. století je doložen obřad, při němž dělá kněz věřícím na čele křížek svěceným popelem, což má připomenout, že člověk je, vzdor vší slávě, jen učiněn z prachu a v prach se navrátí.

V období raného křesťanství tento den začínalo veřejné pokání těch, kteří svých hříchů litovali: kajícník se oblékl do žíněného roucha, posypal si hlavu popelem a u vchodu do kostela prosil věřící o výkupné modlitby. Toto osobnostní veřejné pokání bylo koncem X. století nahrazeno všeobecným značením popela při mši. Předpis používat popel z ratolestí, svěcených o květné neděli předchozího roku pochází z konce XII. století. Znamení popelem (popelec) je provázeno slovy kněze: „Pomni, že jsi prach a že se v prach navrátíš", a mělo očišťovat o hříchu.

Výpočet Velikonoc, Škaredé (popeleční) středy a masopustu:

V kalendáři se vyhledá první úplněk měsíce po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce začínají pátkem (zvaným „Velký") po tomto dni. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka týdne, končícího Velikonoční nedělí, odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy.

Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů tj. 6. ledna až do úterý, které předchází Popeleční středě.

Název Popeleční středa je od tzv. „udílení popelce". Popelec je popel ze starých ratolestí kočiček, posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.

Aleš Jaluška