Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.
Děti na mě už nemají čas
Obracím se na Řádky důvěry s prosbou o uveřejnění mého dopisu. Jsem vdova ve věku 71 let a chtěla bych se seznámit s mužem, který nepije a nekouří. Děti na mě bohužel nemají čas. Nehledám majetek, ale porozumění.
Věrka z Jičína
(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)
Rád bych poznal laskavou ženu
Narodil jsem se do nešťastné rodiny. Všichni jsme žili z otcova platu, můj mladší bratr se narodil matce v jejích 45 letech. Když mu bylo osm let, utopil se v blízkém rybníku.
Můj starší bratr byl ve svých sedmnácti letech za politický, v té době nevhodný, výrok čtvrt roku vězněn. Mě z téhož důvodu vyhodili ze střední školy a vyslovili mi zákaz studia na vysoké škole. S výjimkou posledních několika let, kdy jsem učil na střední škole angličtinu, jsem pracoval celý život v továrně. Ze začátku v dělnické profesi, později jsem se naučil tři cizí jazyky, a poté jsem se živil jako překladatel.
Mé první manželství bylo útěkem z domova. Nevyvedlo se, jak tomu v takovém případě bývá. Žiji sám již 24 let, a to od doby, kdy mé manželství skončilo zřejmě proto, že jsem byl již pro svou ženu nezajímavý. Jeho konci předcházela léta útrap, především psychického rázu, které vyvrcholily mým onemocněním, nejprve hypertenzí a o dva roky později cukrovkou. Dosud mám v živé paměti dobu, kdy jsem trpěl vědomím, že si mě ten druhý neváží a touží se mě zbavit. Tohle všechno není nářek, jen vysvětlení toho, že nejsem ani bohatý, ani zdravý, ani nevím, jak přitažlivý, a že tedy ode mne nelze nic z tohoto očekávat. V běžném životě mi dohromady nic nechybí. Myslím si však, že mám stále čím obohatit laskavou ženu mezi 65 až 70 lety, která mé hendikepy nebude shledávat netolerovatelnými.
Umím zpívat, smát se i rozesmávat, ale především trpělivě naslouchat tomu druhému. Pokud toto bude stačit, abych některé takové ženě stál za odpověď, udělá radost osamělému a celkem slušnému člověku.
Čtenář z východních Čech
(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo dole na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)
Chcete napsat do Řádků důvěry?
Do řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e-mailovou adresu G.Capouskova@vlp.cz. Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.
