„Lidé neměli zaplaceno například třicet nebo čtyřicet tisíc, ale pak to dalších pět nebo sedm let nezaplatili, čímž taková částka narostla třeba až na dvojnásobek. Navíc jde často o lidi, kteří se nepotýkají pouze s touto exekucí, ale mají takových exekucí mnoho. Jsou to tedy pohledávky naprosto nedobytné," popisoval situaci chrudimský zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim).

Nejstarší závazky zmíněného dluhového balíku vznikly již devadesátých letech minulého století. Chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED) uvedl několik příkladů, z nichž nejstarší se datuje už do roku 1996. „Poslední letopočet, který by mohl být předmětem nějaké diskuze, spadá do roku 2010. V seznamu dluhů, které chceme odepsat, není ani jeden z pozdějších let," ujistil starosta. Zároveň ještě upozornil, že mezi dávnými dlužníky, jejichž závazky jsou předmětem nynějšího odpisu, často figurují i jména těch, kteří už vůbec nejsou mezi živými.

Chrudimský místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) nato trefně poznamenal, že možnost splacení byť jen malé části zmíněného osmimilionového dluhu už nepřipomíná ani příslovečného vrabce v hrsti, ani holuba na střeše. Dodal však, že pravidla pronajímání městských bytů se od té doby zásadně zpřísnila a nové nájemní smlouvy jsou sjednávány vždy jen na roční dobu určitou, což tedy vylučuje z dlouhodobého přebývání v městských bytech ty skutečně nejotrlejší nájemníky.

V diskuzi na zastupitelstvu zazněla i kritika, podle níž se měla celá situace řešit dřív a zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) například řekl, že nezvedne ruku pro odpis dluhů z principiálních důvodů. Většina zastupitelů však návrh podpořila a umožnila tak výmaz dluhů z účetnictví města.