Pálenka je strašák

Jaroslav Kutílek, majitel pěstitelské palírny ve Žlebských Chvalovicích, může dát za svůj destilát ruku do ohně. „Splňuje všechny normy. Oddělujeme úkapy a dokapy, vyhýbáme se dřevním látkám tím, že  ovoce zbavujeme pecek. Máme tak stoprocentní jistotu, že pálenka je čistá. Ale osobně si myslím, že i kdybychom to nedělali, nic se nestane. Kvalita ovocných destilátů se někdy v médiích objevuje jako strašák pro konzumenty, ovšem ani sebevětší laik nemůže vyprodukovat výrobek, kterým by se lidé otrávili," tvrdí Jaroslav Kutílek.

Vypálený produkt však smí vydávat těm, kteří si u něj nechali ovoce vypálit.  „To se na prohibici nevztahuje, je to jejich surovina," zdůrazňuje. Prodávat destilát Jaroslav Kutílek nesmí, zakazuje mu to zákon. „Dosud se nestalo, že by někdo volal a chtěl koupit lahvičku. Asi ještě není situace tak kritická. Stejně bych ho musel odmítnout," dodává.

Značná ztráta

Provozovatel chrudimské restaurace Kateřina Miloš Flégr dosud nemá vyčísleno, kolik prohibicí tratí. Na tvrdém alkoholu je mnohem vyšší marže, než u piva. Tím, že  budeme prodávat víc piva, se nic nezachrání. Počítám, že na čistém zisku tratíme tak 30 – 40 procent," odhaduje Miloš Flégr, který hned po vyhlášení prohibice zjišťoval, co všechno lze prodávat. „Podařilo se nám sehnat zelenou, která má sice obyčejně dvacet procent alkoholu, ale jeden výrobce ji dělá jen s 18 procenty.

V pátek se hosté přeorientovali na sladké vodky a v sobotu už tím byli zalepení. Lidé nás zkouší, zda něco tvrdšího neprodáme, ale porušit zákaz nemůžeme. Sankce jsou takové, že se to nevyplatí," dodává provozovatel chrudimské Kateřiny.   (lv, ron)