Staré zvykyMikulášské procesí v dřívějších dobách zavítalo do každého domu ve vsi, a to vždy od nejchudšího stavení po nejbohatší. Na největší statek už Mikuláše následovala celá vesnice zvědavá na to, jak bude hospodář koledovat. Rozruchu využívali čeledíni, aby pánovi domu uškodili, a tak mu třeba rozebrali žebřiňák a sestavili na střeše.

Nejinak tomu bude v Chrudimi, kde hodné i zlobivé děti navštíví hned několik skupinek typizovaných postav. Mezi nimi bude i za čerta převlečená Jana Dlasková.

Za sebou už mají pět obchůzek a zájem rodičů o postrašení svých ratolestí je stále veliký.

„Vyvěsili jsme letáčky po Chrudimi i v Sobětuchách, vyrostlo tu hodně novostaveb, kde hodně chtějí Mikuláše. Na začátku týdne jsme měli objednaných šest lidí, ale největší nával vždycky bývá až den před obchůzkou," vysvětluje Jana Dlasková.

Rodiče si zamluví Mikuláše na danou hodinu a u vchodu jim do ruky vtisknou čitelně napsaný seznam, za co mají potomka pochválit a za co vytrestat. Mikuláš má připravené desky, ze kterých jednotlivé hříchy čte.

Poslušnost, slušnost a pilnost jsou jen špičkou ledovce, k čemu Mikuláš malé děti nabádá. „Jednou jsme měli vytrestat chlapce, který se smál tatínkovi že neumí česky, protože pocházel z Anglie," doplňuje seznam Jana Dlasková.

„Kostýmy máme už několik let pořád stejné. Na čerta nepoužíváme žádnou masku, jen mám začerněný obličej," říká Jana Dlasková s tím, že navzdory moderní době se malé děti pekelníka stále pěkně bojí.

„Jeden chlapeček se nás tak bál, až se mu spustila krev z nosu. Máme vyzkoušeno, že se nejvíce bojí právě čertů, Mikuláše ani tak ne," dodává čertice. (lv)