Sírovec žlutooranžový napadl také vrbu bílou v historické části Hlinska – Betlémě. Nebylo jí pomoci. „Nahradí ji sazenice stejného druhu vysoká přes pět metrů,“ snažila se uklidnit veřejnost Ludmila Dalecká z městského odboru zeleně.

Místy ale stromy musely ustoupit stavbám, to byl případ lip na hřbitově a v jeho okolí. V místě se plánuje kanalizace a další sítě. Přímo na hřbitově kořeny stromů zarůstaly do hrobů. U nově vysazených lip by k tomu už nemělo docházet. „Budou instalovány speciální protikořenové bariéry. Jsou to desky, kterými kořeny nemohou prorůst. Když kořen doroste k překážce, stočí se směrem dolů a nehrozí poškození,“ vysvětlila Dalecká.

Město usiluje o přírodní rozmanitost

Hlinsko částečně leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, a proto město usiluje o přírodní rozmanitost. Inspiraci čerpá například v nedalekém Žďáru nad Sázavou, který loni začal zkoušet jiný systém sečení trávníků. Ve čtyřech vytipovaných lokalitách ve městě zůstaly neposečené úseky trávníků, které kvetly i v těch největších vedrech a vypadaly svěže oproti vyschlým, nakrátko posečeným plochám.

„Dohodli jsme se na plochách, které bude město sekat ve zvláštním režimu s ohledem na rostliny, které tam kvetou, a živočichy, již tam žijí. Běžná praxe je sečení na krátký pokos, a to je problém i pro hmyz, který se na květech živí,“ vysvětlila mluvčí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy Kateřina Machová. S odborníky z CHKO nyní Hlinsko bude hledat vhodná místa. „Budeme hledat vhodné lokality bohaté na bylinnou skladbu. Pro začátek chceme tento postup zkoušet na čtyřech vytipovaných plochách,“ dodala Ludmila Dalecká.