„Rodiče na tom nejsou lépe, nebyli totiž připraveni na to, aby se s potomky učili a trávili s nimi veškerý volný čas. Podepisuje se to na psychice všech členů domácnosti,“ řekla psycholožka Alžběta Formanová z Krizového centra J. J. Pestalozziho v Chrudimi.

K hádkám a konfliktům v obou vlnách koronavirové pandemie v poslední době přibylo i domácí násilí a nadměrné pití alkoholu. „U všech dětí bez rozdílu v rodinném zázemí pozorujeme zvýšení závislosti na internetu a sociálních sítích. Živý kontakt s vrstevníky ale nelze nahradit. Setkáváme se tak s různými sociálními fóbiemi a dalšími psychopatickými jevy,“ zdůraznila psycholožka.

Monika z Pardubicka, maminka třináctiletého syna, už je z pandemického vězení zoufalá. „S partnerem už nevíme, co si počít. Kluk sedí jen u počítače – ráno je vyučování, odpoledne už hraje nějaké online hry a tak to trvá až do večera. Jindy by si šel třeba s kamarády zaplavat do bazénu, ale sportoviště jsou zavřená. S námi jít ven nechce, není prý malé děcko. Z veselého kluka se stal starý bručoun,“ popsala Monika.

Pokud děti nemohou trávit čas se svými přáteli, cítí se často osamoceně, a to zejména tehdy, kdy situace trvá delší dobu.

Pokud si ale někdo myslí, že ze škol zmizela šikana, mýlí se – jen se přesunula do virtuálního světa. I na tom má podíl současný systém vzdělávání, který nyní ještě prohloubil rozdíly mezi žáky. „Stát nebyl vůbec na něco podobného připraven a neexistovala možnost takové rodiny okamžitě vybavit. Když už mají vlastní počítač, tak jim často schází připojení k internetu nebo je mají nedostatečné. Někdy se stane, že se více dětí musí u počítače střídat a navíc jej potřebují rodiče pro práci. V tom vidím velmi negativní vliv této formy výuky, takové děti úplně vypadnou ze systému vzdělávání,“ uvedla Formanová

Krizovému centru J. J. Pestalozziho v Chrudimi vinou problémů s distanční výukou výrazně vzrostla klientela. „Psychologickou podporu dětem můžeme zajistit i díky tomu, že je částečně hrazena z projektu Včasná pomoc dětem. Je realizován prostřednictvím grantového programu Nadace rozvoje občanské společnosti,“ uvedla Zuzana Tvrdíková z Centra J. J. Pestalozziho.

Psycholog působí za podpory Nadace Terezy Maxové, v Azylovém domě v Chrudimi. „Mnoho dětí ze sociálně slabých rodin by bez něj a našeho vybavení nemělo vůbec šanci zvládnout distanční výuku. Chlapeček, který opakoval první třídu, díky jeho intenzivní práci ukončil první ročník s vyznamenáním,“ dodala Tvrdíková.

S dítětem mluvte

Pomoci může, když dítěti řeknete, jak se cítíte vy sami.

Dbejte na psychickou pohodu všech členů domácnosti. Pozitivní atmosféra doma, kde děti nyní tráví většinu času, je při zvládání zátěže vždy velmi důležitá.

Věnujte dítěti i svůj vlastní čas, využijte ho pro společnou aktivitu nebo prosté sdílení, například společným poslechem hudby, kterou dítě běžně poslouchá s kamarády nebo díváním se na film.

Pokud je to možné, pomozte dítěti zůstat v kontaktu s kamarády alespoň online pomocí videohovoru nebo telefonátu. Je to alternativa, která osobní kontakt nenahradí, ale je stále lepší než úplná izolace.