Mezi lidmi se teď objevují virózy, a to zejména v nižších věkových skupinách. Z hlediska chřipkového onemocnění je však podle odborníků situace pod kontrolou. Podle epidemioložky Olgy Hégrové z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje k tomu přispívají i současné nízké venkovní teploty.
Není ovšem vyloučeno, že až mrazy povolí, může dojít k opětovnému rozšíření některých dočasně zastavených infekcí.
Virům svědčí plesy
„Často se setkáváme s přehnanou představou, že mrazy choroboplodné zárodky vyhubí a tak nám zajistí prostředí bez virů a bakterií. Nezapomeňme ale, že se stýkáme hlavně v prostředí, kde je naopak teplo. V zaměstnání, ve školách, v restauracích a v zimě například i na plesech. Tady všude se nakazit můžeme, takže bychom neměli vliv mrazu přeceňovat,“ míní epidemioložka Olga Hégrová.
Čas pro očkování
Mráz ale nepůsobí jen na samotné viry a bakterie, ale také na jejich případné přenašeče ve volné přírodě. Krutá zima tak může zdecimovat nejen populace některých hlodavců, ale může pomoci zredukovat třeba počet klíšťat. Ta totiž hynou, když trvají alespoň čtyři dny po sobě mrazy s ranními teplotami pod -12 °C a denními do -5 °C.
„K očkování proti klíšťové encefalitidě je právě nyní vhodná doba. Je totiž nepravděpodobné, že by se právě teď klíště na někoho přisálo a nehrozí nám tedy, že bychom člověka očkovali v inkubační době rozvíjející se nemoci,“ uzavírá Olga Hégrová.
