Již jako mladý hodně sportoval a věnoval atletice. Vyučil se instalatérem pro České dráhy v Liberci, kde také pracoval. Poznal život i spěch cestujících na perónech a práci na nádražích, která se mu stala osudnou.

Jednoho dne se mu udělalo nevolno, zašel k lékaři a byla mu vystavena neschopenka. Druhý den ji šel předat na pracoviště a cestu si zkrátil přes kolejiště. Nevšiml si ale jedoucího vlaku a vstoupil do kolejí, kde došlo ke strašlivému střetu.

Petr Dvořák zůstal ležet s vážným zraněním v kolejišti pod vagonem. V tu chvíli se mu změnil život naruby a nastal boj o přežití.

„Byl jsem převezen záchrannou službou do Krajské nemocnice v Liberci. Ošetřující lékař Libor Kučera při přijetí uvedl, že člověka tak polámaného, s takovou destrukcí těla, ještě nikdy neviděl. Měl jsem proraženou lebeční kost, mnoho zlomenin po celém těle, zlomenou pánev, vykloubené klouby a velice vážně zraněnou páteř a mnoho dalších zranění a tržných ran. Byl jsem ihned operován a následně uveden do dvouměsíčního umělého spánku,“ uvedl Petr Dvořák, kterému bylo v té době 35 let.

V nemocnici prožil dlouhých 15 měsíců, kdy bojoval za vydatného přispění lékařů o svůj život. Za tu dobu prošel 13 operacemi, kde mu lékaři a personál nemocnice pomáhali, jak jen mohli. Zpočátku bojoval i sám se sebou, než získal nové sebevědomí a byly mu ukázány nové způsoby žití. Po uvedené době byl převezen do rehabilitačního oddělení Hamzovy léčebny v Luži, kde strávil dalších devět měsíců.

„Zde se mně na spinální jednotce věnoval celý personál, ale i fyzioterapeut Dominik Jiříček. Zpočátku mě všechno bolelo, ale snažil jsem vše překonat a začínal jsem s dalším rehabilitačním cvičením. Během pobytu v nemocnici, ale i zde mně hodně pomáhala moje manželka, rodina i děti. Žena sama to neměla lehké, protože ze strany úřadů jí byly kladeny nemalé překážky, které musela překonat. Po dlouhé době pobytu v Hamzově léčebně jsem proto měl velikou radost, když jsem jí mohl napsat, že se již postavím na nohy a udělám i několik krůčků. Rád se sem vracím, neboť jsou tu velmi ochotné rehabilitační sestry, krásná příroda a také zde jsem za tu dobu poznal mnoho přátel a kamarádů,“ říká dnes s Petr Dvořák úsměvem.

I přes vážnou nehodu měl vlastně štěstí. Po zranění přehodnotil svůj život, naučil se pracovat s počítačem a našel tu nový impuls k práci i životu. „Velmi chci poděkovat veškerému personálu oddělení D z Hamzovy léčebny za poskytovanou péči,“ říká závěrem Petr Dvořák.

Pavel Kalina