Odpovědi hledali zástupci nejvýznamnějších zemědělských profesních organizací, regionálních podniků i ředitelé středních zemědělských a základních škol.
Účastníci jednání poukázali na jeden z dlouhodobě přetrvávajících faktorů, který brání většímu zájmu o zemědělské školství – předsudky veřejnosti o tom, že zemědělství je náročná a špinavá ruční práce sedm dnů v týdnu bez odpočinku. To však už dávno neplatí.

Mechanizace, elektronizace, robotizace a nástup nových technologií postoupily i v této oblasti stejně daleko jako v jiných průmyslových resortech.

NENÍ TO „HNOJÁRNA"

„Rodiče se často rozhodnou, že děti, které projevují o studium některého ze zemědělských oborů zájem a mají pro to i výborné předpoklady, do naší školy nepošlou jen proto, co by studiu na 'hnojárně' řekli sousedé! Pravda je, že ani aktuální mediální obraz zemědělství není příliš pozitivní. Informuje se většinou o jeho problémech, suchu, dřině, nebo o tom, že v zemědělství jsou druhé nejnižší mzdy v národním hospodářství. Přitom jiných témat by se našlo nepochybně dost. Třeba to, že moderní traktory řídí satelit pomocí GPS navigace a řidič je ovládá joystickem," upozornil Stanislav Valášek, ředitel SŠ zemědělské a VOŠ Chrudim.

Skutečností je, že v současnosti už ani na venkově v podstatě klasické zemědělství téměř neexistuje a dětem tak chybějí vzory. Maximálně vidí rodiče, jak posečou tráva sekačkou. Vytratilo se však pěstování rostlin i chov králíků, slepic a dalších domácích zvířat.

ODCHOD ZA LEPŠÍM

Dalším citelným problémem je, že příliš mnoho absolventů středních zemědělských škol nesměřuje po skončení studia do zemědělství, ale míří jinam. Důvodem bývá především to, že ačkoliv jsou plně kvalifikovaní, vlastní svářečské a řidičské průkazy, ve svém regionu nenajdou uplatnění, nebo je odradí výše nástupního platu. Jedním z klíčových řešení je určitě těsnější spolupráce středních zemědělských škol a regionálních zaměstnavatelů.

Příklady, kdy zemědělské podniky velice aktivně působí na veřejnost, už přitom také existují. Pořádají dny otevřených dveří nebo se podílejí na organizaci výstav, soutěží a veřejných akcí. Originální způsob, jak si naklonit nejmenší generaci, zvolili v Žichlínku.

UŽ OD ŠKOLKY

„My, zemědělci, nemůžeme být pořád jen ubrečení, ale sami se do změn zapojit a odpracovat si je. Před šesti lety jsme zahájili spolupráci s mateřskými školami a vychováváme si tak novou generaci dětí. Vyrobili jsme pro ně například malé šlapací traktůrky a vydáváme jim speciální řidičské průkazy. A najednou zjišťujeme, že už vzrostl zájem o naše družstvo na I. stupni základních škol. Věřím tomu, že až tyto děti dorostou do 9. třídy, budou mít k výběru zemědělských oborů mnohem blíže.

Práce v zemědělství by měla mít určitý společenský kredit – a musí platit, že dobrý zemědělec je taky frajer," je přesvědčen Josef Vinduška, předseda Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek.

Účastníci kulatého stolu TECHNOhrátek se shodli, že zemědělské vzdělávání v Pardubickém kraji vyžaduje aktivní spolupráci všech partnerů, kteří se u něj sešli.
„Pardubický kraj zařadí do příštího ročníku TECHNOhrátek více středních zemědělských škol a zahájí jednání s profesními zemědělskými organizacemi o formě případné podpory zajímavých projektů určených školákům.

Zemědělské podniky v místě svého působení zase osloví mateřské i základní školy s nabídkou spolupráce v podobě exkurzí, kroužků či prezentací své činnosti," shrnula závěry diskusního setkání náměstkyně hejtmana Pardubického kaje Jana Pernicová.