"Hasiči jsou v rodině už od mého pradědečka Václava. Ten stál při vzniku zdejšího hasičského sboru, tehdy ještě společného se sousední obcí Stolany. Na zakládající listině z roku 1885 je i pradědův podpis,“ vysvětluje Pecka. I dědeček Jaroslav byl aktivním hasičem, v Sobětuchách vykonával rovněž funkci obecního posla a trubače. Povinnost se tehdy vázala k domu, kde Jaroslav Pecka přebýval. Tradici neporušil ani otec Františka Pecky.
Sběratel ze Sobětuch se zapojil do činnosti sboru v roce 1964, později pracoval pět let jako jeho místostarosta a další tři desítky roků hasičům starostoval. „Trochu jsem trpěl, když jsem viděl, jak některé mistrné ukázky řemeslné zručnosti našich předků mizí v hromadách železného šrotu. Nakonec jsem nevydržel a v roce 1975 jsem zakoupil svoji první ruční stříkačku. Byl to ještě koněspřežný stroj a já ho tehdy koupil za sedm stovek, brzy nato jsem stříkačku uvedl do původního stavu,“ vzpomíná Pecka, který se živí jako opravář jedné z firem v areálu bývalé Transporty.
„Pak jsem začal nakupovat i přilby a uniformy, mám jejich kompletní sbírku od časů monarchie až do současnosti. Spousta věcí je vystavena doma v obývacím pokoji. V přístřešku u domu jsou jen větší kusy techniky. Třeba pět starých stříkaček, vyrobených kdysi ve firmě V. Ig. Stratílek. Dvě jsou zase od R. A. Smekala ze Slatiňan, kde tahle výrobní tradice přetrvala dodnes. Sběratelství a studium historických informací je časově a vlastně i finančně náročný koníček. Naštěstí mě podporuje manželka a oba mí synové, zajímavé tipy chodí i od cizích lidí,“ uzavírá Pecka.
