Přestože lékaři považují očkování proti chřipce za velmi důležité, lidé na východě Čech o něj příliš zájem nejeví. Přitom prosinec je jednou z posledních příležitostí, kdy si nechat vakcínu aplikovat, aby to mělo smysl.

Téměř s železnou pravidelností chřipka udeří v zimních měsících. Lékař z očkovacího centra ve Fakultní nemocnici Hradec Králové PAVEL KOSINA říká, že lidé by neměli chřipku podceňovat. „Ze statistik vyplývá, že prakticky na chřipku a následné komplikace umírá každý rok zhruba 2500 lidí,“ upozorňuje.

Spousta lidí vnímá chřipku jako „běžné“ onemocnění. Má tedy vůbec v dnešní době očkování smysl?
Rozhodně. Očkování proti chřipkové nákaze má smysl a nejspíše bude mít smysl stále větší zejména s ohledem na stárnutí populace. A pokud se bavíme konkrétně o tomto čase (září – prosinec), musím odpovědět jednoznačně ano. Aktuální období je pro očkování před sezonou chřipkových epidemií, které přicházejí nejčastěji v zimních měsících, ideálním časem. Chřipkové vakcíny bývají k dispozici obvykle od září a účinná ochrana trvá přibližně rok.

Najde se však poměrně hodně lidí, kteří si stěžují, že onemocněli i přesto, že se nechali očkovat. Jaká je tedy účinnost očkování?
V současnosti používané chřipkové vakcíny neobsahují cokoli podobného choroboplodným substancím, které by mohly jakýmkoliv způsobem vyvolat chřipkové onemocnění. Ve vakcínách jsou jako účinné látky obsaženy tzv. antigeny – technicky vzato pouze určité části usmrcených chřipkových virů, které imunitnímu systému umožní identifikovat daný virus a vytvořit si proti němu protilátky a v případě, že se organismus s daným virem potká, dovede na něho správně zareagovat a nedovolí mu se pomnožit a způsobit onemocnění. Účinnost současných chřipkových vakcín se pohybuje mezi 60 a 80 procenty. Pro úplnost je třeba dodat, že i řada dalších onemocnění se projevuje chřipkovými příznaky – kýcháním, bolestmi v krku, bolestmi hlavy a kloubů, ale obvykle bez horeček a zejména bez následných komplikací. Chřipku tedy nelze zaměňovat s nachlazením.

Proč se klade důraz na očkování zejména u starších lidí?
Starší lidé mají svoji přirozenou imunitu postupem času slabší, i když netrpí různými neduhy. Chřipkové onemocnění u těchto lidí má složitější průběh, léčba trvá déle a vyšší je i výskyt komplikací včetně zhoršení onemocnění. Mezi takzvané rizikové pacienty se řadí i lidé trpící hypertenzí, ischemickou chorobou, diabetem, poruchami imunity, onkologickým onemocněním, po transplantacích apod. Tito pacienti mají nárok na hrazení očkování proti chřipce z veřejného zdravotního pojištění.

A co u mladších lidí a dětí?
Existují skupiny dětí, opět zejména s některými specifickými onemocněními, které by se očkovat proti chřipce jednoznačně měly. Především děti s astmatem, poruchami imunity, děti užívající léky k potlačení imunity – tzv. autoimunitní onemocnění. Při retrospektivních analýzách například v USA tvořily především děti do dvou let věku poměrně četnou skupinu pacientů hospitalizovaných v souvislosti s chřipkou, proto bylo doporučení očkování proti chřipce rozšířeno i na děti starších 6 měsíců. Význam očkování u zdravých lidí s nízkým rizikem komplikací spočívá mimo jiné v tom, že očkovaný člověk nechrání jen sebe, ale zejména své, případně nemocné, blízké.

Řada lidí se obává možných nežádoucích účinků. Jak to s nimi je?
Každý člověk může reagovat různě. To ale platí obecně o všech léčivech a nakonec také o nejrůznějších doplňcích stravy. Očkovací látky podléhají velmi přísnému dozoru a soustavné kontrole jak u výrobců, tak kontrolních orgánů a všechny podstatné nežádoucí účinky jsou evidovány. Lékaři jsou nežádoucí účinky povinni hlásit a tato hlášení následně řeší Státní ústav pro kontrolu léčiv – SÚKL, který je při výskytu neobvyklých nebo častějších nežádoucích účinků schopen rychle zasáhnout. Aktuální vakcíny používané u nás i ve světě však splňují všechna vyžadovaná kriteria.

Nejen v poslední době se šíří dojem, že se nebezpečí chřipky zveličuje a to díky farmaceutickým firmám, pro které je očkování výnosné.
Je pochopitelné, že farmaceutické firmy na léčivech vydělávají, jinak by je zřejmě nevyráběly. Nicméně náklady na výzkum, vývoj, výrobu, distribuci a zajištění bezpečnosti termolabilních léčiv jsou extrémní a nelze přitom hovořit o zveličování nebezpečí chřipky. Státní zdravotní ústav prokázal, že v době epidemií chřipky se jednoznačně zvyšuje úmrtnost obyvatel v ČR, a stejná fakta jsou známá i z ostatních zemí. Chřipka je typické infekční onemocnění, které zaznamenatelně zvyšuje úmrtnost. Ze statistik vyplývá, že prakticky na chřipku a následné komplikace umírá každý rok zhruba 2500 lidí.

Existuje i nějaká varianta pro lidi, kteří zrovna dobře nesnášejí injekční aplikaci. Tedy bojí se jehel?
Aplikační formy vakcín jsou samozřejmě různé, řada z nás si asi vzpomene na očkování „na lžičku“ proti obrně, které bylo pochopitelně daleko přijatelnější než jakákoliv injekce. Farmaceutické firmy jsou si této skutečnosti dobře vědomy, a tak věnují nemalé prostředky na „přátelštější“ očkování. U nás je letos poprvé k dispozici očkování na chřipku „do kůže“, které využívá mikrojehličku dlouhou pouhých 1,5 mm a s tloušťkou asi čtyřnásobku tloušťky lidského vlasu – 0,3 mm. Výhodou je nebolestivost a možnost aplikace i osobám s nemožností nitrosvalového podání vakcíny.

Jaká rizika očkování přináší?
Asi největší riziko spočívá v tom, že očkování nebude fungovat. Individuální nastavení imunitního systému a jeho charakteristická reakce na očkování nemusí vždy zajistit potřebnou hladinu protilátek. Může se tak stát, že u někoho očkování nebude účinné a chřipkou skutečně onemocní. Samotné očkování je však velmi bezpečné. Častější a očekávané nežádoucí účinky jako jsou otok, zarudnutí, mírná bolestivost v místě vpichu, nebo mírné celkové příznaky jako bolesti hlavy, kloubů, svalů, pocení, únava, zvýšená teplota až horečka obvykle vymizí bez léčby během jednoho až dvou dnů. Je třeba podotknout, že tyto reakce obvykle souvisí s aktivací vlastního imunitního systému a jsou tak důkazem, že očkování funguje.

Jak rozpoznat chřipku a rady k jejímu překonání


PŘÍZNAKY A MOŽNÉ KOMPLIKACE ONEMOCNĚNÍ

Základní charakteristiky: Inkubační doba je 12 hodin až 2 dny, nakažlivost je v 1.- 4. den nemoci, projevuje se horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, bolestmi svalů a kloubů, při komplikacích nastává zánět plic či zánět dutin.

Chřipka každoročně postihne přibližně 5 – 15 % populace.

Je to akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Jelikož tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět také lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky na zmutovaný virus nepůsobí.

Epidemie má sezonní charakter a je vázána na chladné období. V Evropě vzniká obvykle na přelomu kalendářního roku a zpravidla trvá 4 – 8 týdnů.

K šíření chřipkového viru v Evropě většinou dochází směrem od západu k východu.

RADY, JAK CHŘIPCE PŘEDCHÁZET, A CO DĚLAT V PŘÍPADĚ ONEMOCNĚNÍ

Dobrou prevencí je vyvážená strava obohacená o vitamíny (hodně ovoce, zeleniny, ovocné i zeleninové šťávy).

Tělo by se mělo otužovat. Nemělo by být podceňováno pravidelné větrání.

Při onemocnění je důležité odpočívat a mít fyzický klid.

Do těla bychom měli dostat co největší množství tekutin.

Horečka, bolest kloubů a svalů se nepřechází, ale je potřeba tyto příznaky, které provázejí chřipku, tlumit příslušnými léky.