On sám chodí na ryby hlavně kvůli odpočinku. „Teď v pátek začala sezóna na pstruhových vodách, ale tomu prvnímu víkendu se snažím vždycky vyhnout, protože u vody jsou úplně všichni. My chodíme s Emou a Vítkem až později. Sice jenom paběrkovat, moc toho ve vodě po tom prvotním nájezdu nezbývá, ale chci vzít hlavně děti do přírody a užít si chvíli klidu,“ zdůrazňuje Tomáš Čermák. Na ryby bere totiž kromě pětileté Emy i svého dvouletého syna.

Slatiňanští rybáři do řeky Chrudimky v úseku ze Slatiňan do Chrudimi za víkend vysadí celkem 10 000 kusů pstružího plůdku. Plůdek se z líhně na místo, takzvaného chovného úseku, převáží v igelitových pytlích s kyslíkem. „Následně probíhá temperace, kdy se postupným proléváním vody vyrovnává teplota voda v pytli a vody v chovném úseku,“ popisuje Tomáš Čermák. Pozvolné prolévání vodou je důležité i pro to, aby se malá rybka seznámila s chemickým složením „nové“ vody. Po vyrovnání teplot následuje dlouhé putování s kyblíkem podél určené lokality.

Přenos rybiček probíhá z kbelíku nejčastěji naběračkou či malým hrnečkem jen po pár kusech. Jak byla letošní výsadba v oblíbeném revíru úspěšná, se rybáři dozví až s výsledkem jarního slovu následujícího roku. „Revír Chrudimka 3 P, kde hospodaří místní organizace Slatiňany, je v rámci Pardubického kraje s více jak 750 docházkami za loňský rok osmým nejnavštěvovanějším pstruhovým revírem,“ uvádí technik Východočeského rybářského svazu Karel Němec. Ještě více chodí na pstruhy rybáři v kraji na Divokou Orlici.

Pstruh potoční je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která je velmi citlivá na znečištění vody, ve které žije. Typický dospělý „potočák“ má válcovité tělo pokryté drobnými šupinami a tenkou vrstvou slizu, takže je pstruží tělo hladké a příjemné na dotek. Hřbet je tmavý, základní barva boků je žlutá s dvěma typy teček. Odstín barvy těla a množství i velikost teček se často liší podle lokality.