Cinkot mincí ustal až ve chvíli, kdy byl bezmála metrový obrazec z větší části pokrytý stříbrně se lesknoucím platidlem české měny, tedy v současnosti nejsilnější měny světa. „Napočítali jsme 683 jednotlivých korun, kterými lidé dobrovolně přispěli na činnost Českého červeného kříže,“ říká Jan Kosan, jeden z organizátorů akce.

Další program na hradě už patřil zábavě. Kejklíři, šermíři a muzikanti se starali o dobrou náladu všech přihlížejících, na své si přišli dospělí i malí diváci. Návštěvníci ale museli nejprve překonat problémy s parkováním. Ty jsou už dávno bolavým místem většiny zdejších akcí. Také pěší cesta z Podhradí na nádvoří Lichnice se leckdy mění spíš ve fyzicky vyčerpávající bojovou hru. Úvoz vedoucí na jednu z nejvýznamnějších památek regionu je totiž doslova v příšerném stavu. Výstup za hradby je tak například zcela nemyslitelný s kočárkem. Kolečka zapadají do vymletých děr, do cesty se jim staví uvolněné valouny. Nezbývá proto, než vynést na hrad miminko v náručí nebo si malého caparta posadit odhodlaně za krk.

Problémy s výmoly a kameny měli o víkendu i někteří starší návštěvníci, opatrně hledající schůdnou stopu v travnatém pásu na okraji lichnického „tankodromu“.

Kdo se za hradby přece jen vydrápal, rozhodně nemusel litovat. Panovalo ideální počasí. Úmorná vedra z předchozích dnů polevila, nejvyšší bod v krajině ale stále odkrýval divákům nádherné lichnické výhledy. Někteří si jich užívali s kelímkem osvěžujícího nápoje na lavičce, v pohotovosti byly i desítky digitálních fotoaparátů. Na nádvoří přitom co chvíli začínal další program. Účinkující neváhali vtáhnout do svých kejklů a zábavných čísel přihlížející diváky. Ukázky ekvilibristiky či výklad útrpného práva přerušovalo třeba vystoupení dívčí taneční skupiny Fabien za doprovodu dobové hudby. Příchozí měli možnost vyzkoušet ale i svou dovednost v umění lukostřelby, jiní zase nepohrdli lahodným nápojem ze zdejší čajovny nebo zkusili své štěstí v tombole.