„Pamětní deska je tu především proto, aby lidé nezapomněli. My pamětníci to víme, ale generace po nás už nemusejí,“ uvedl místopředseda Českého svazu PTP – VTNP Pavel Krátký, který u „pétépáků“ sloužil. „Byl jsem synem kulaka a sourozenec dvou emigrovaných sester. Při odvodech byla moje selekce jasná,“ říká pamětník.

„Svoboda se dá těžko získat, ale lehce ztratit. Měli bychom si to uvědomit v tento čas, kdy budeme brzy všichni rozhodovat, jak budeme chtít v této zemi žít,“ dodal na závěr svého projevu chrudimský starosta Petr Řezníček, který také získal od zástupců Českého svazu PTP čestné uznání.

Pamětní deska ponese tento nápis:
"Občané, nezapomínejte na 182 mladých mužů z okresu Chrudim, kteří jako politicky nespolehliví byli v letech 1950–54 posláni do vojenských táborů nucených prací (PTP). Za toto zločinné rozhodnutí KSČ nebyl nikdo potrestán. Svoboda je základním lidským právem, které je nutno bránit."

Pomocné technické prapory či Vojenské tábory nucených prací (VTNP) byly útvary Československé lidové armády, které v letech 1950–1954 fungovaly pro internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob podléhajících tehdejšímu brannému zákonu.

Důležitým důvodem jejich vzniku bylo i zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví. Tyto útvary byly také nástrojem perzekuce a pracovního zneužití osob nepohodlných komunistickému režimu.