Vloni si myslivci na Chrudimsku zapsali do smutné statistiky sto sedmdesát kusů srnčí zvěře, která nalezla smrt po srážce s automobilem a výjimečně i s vlakovou soupravou. Na silnicích hynou i zajíci, majitelé honiteb je počítají na stovky. Jen v úseku Chrudim–Kočí jich loni po srážce s autem pošlo osmdesát.
Stopkanec
Ochránci přírody proto v současné době na území kraje testují nové, rakouské plašiče zvěře. Ačkoliv s jejich používáním údajně klesá počet úmrtí až o 80 procent, narážejí na finanční problém.
A zatímco světelné plašiče, které se umisťují přímo na automobil, jsou lákavým artiklem zlodějů, plašiče pachové umisťované podél vozovky na stromech apod. zase působí nepřetržitě a vytváří tak pro zvěř trvalou nepřekonatelnou bariéru. Proto některé jejich typy, jako například Stopkanec, používají zemědělci pro ochranu svých plodin.
Sklizeň nebo jatka?
Mnoho srnčích a dalších mláďat také často končí svůj život pod těžkou technikou kombajnů. Současná sklizňová technika totiž využívá vyšší rychlosti, která se pohybuje od deseti do třiceti kilometrů v hodině. Stroje mají poměrně velký záběr, dva až devět metrů šířky, a jsou méně hlučné. Mechanizace navíc sklízí úrodu na ploše ve směru od okrajů ke středu, což nedává zvěři častěji se vyskytující na krajích pozemku prakticky žádnou šanci uniknout.
Myslivci se zlobí, že ve většině případů sklízeče píce nepoužívají plašiče, ačkoliv by měly být součástí jejich povinné výbavy.
Myslivci chtějí o sklizni vědět
Nejúčinnější metodou zabránění úhynu zvěře na polích je její vyhánění z porostů před sečením za pomoci loveckých psů. Uživatelé pozemků by proto měli včas informovat myslivce o plánované sklizni pícnin.
Podle zkušeností Jiřího Ročňáka z chrudimského Odboru životního prostředí lze tímto způsobem zachránit deset až patnáct srnčat na jedné honitbě. „To je nezanedbatelné číslo ve srovnání s tím, když roční odstřel činí osm kusů,“ říká a dodává: „Myslivci by o tomto problému neměli jenom mluvit. S uživateli pozemků je třeba o vyhánění zvěře před sklizní skutečně komunikovat a především spolupracovat.
“Když už dojde při střetu automobilu nebo zemědělského stroje k úhynu lesní zvěře, lidé by se jí neměli dotýkat. Z krve zvířete a jeho ran totiž hrozí nákaza. „V případě nálezu je třeba zavolat na policii, která již sama zkontaktuje myslivce příslušného obvodu,“ radí Jiří Ročňák.
Každý, kdo nechtěně porazí srnku, kance nebo zajíce, by si měl tudíž sen o chutné pečínce rozmyslet. Chrudimský okres má například hned několik ohnisek brucelózy a tularémie, jež je dlouhodobým onemocněním zajíců přenosným na člověka.
Vít Ronovský
