"Existuje určité dopravní řešení, ale je drahé, byla by to investicea asi dvacet milionů korun. Ještě na něm pracujeme, podrobnosti zatím zveřejňovat nebudeme," řekl starosta obce Michal Vychroň s tím, že o podchod ke škole se nejedná, vše spočívá v určitém rozdělení dopravy.

I když kámen patří k Prosetínu a okolním obcím odedávna, lidé trpí neúměrným prachem a hlukem - celá náves je vydlážděna žulovými kostkami, které rámus násobí.

To, jestli provozovatel lomu ukončí těžbu v závěru příštího roku, jak se původně plánovalo, dosud není jasné. Na nedávném zasedání zastupitelstva se opět problém objevil na programu jednání. "Je potřeba, abychom zaujali postoj vůči lomu Zárubka. A tak jsem požádal zastupitele, aby se do příště písemně vyjádřili ve dvou bodech. Ten první je, že striktně trvají na uzavření lomu. Druhou variantou je, že si umí představit pokračování těžby kamene za určitých podmínek. Názory tu jsou různé a je třeba mít ve věci jasno," zdůraznil Vychroň.

O problémech s nákladní dopravou v Prosetíně jsme již před časem psali, situace se bohužel nezlepšila:

V lomu Zárubka zbývá k dotěžení kolem deseti milionů tun kamene, o který je zejména při silničních stavbách velký zájem. Těží se v Cejřově, což je místní část obce Vrbatův Kostelec. I zde obyvatelé trpí hlukem a nadměrnou prašností. "Samozřejmě, že tu máme velký problém, jeden domeček už nám málem spadl do lomu," uvedla starostka Pavla Němcová.

Nákladní doprava nejen ničí místní silnice, ale naložené náklaďáky jsou velkou hrozbou pro ostatní účastníky provozu. "Jsou tu úzké silnice, několik cyklistů už skončilo v příkopu. Minulý měsíc náklaďák s kamenem vytlačil z vozovky auto naložené kládami. Museli ho vytahovat hasiči," dodala starostka.

Doprava je ve Vrbatově Kostelci nyní častější, mnozí šoféři se totiž snaží vyhnout radaru v Prosetíně, a tak volí tuto trasu.

Těžkou nákladní dopravou trpí i okolí Luže, náklaďáky tudy vozí kamenivo na stavbu dálnice D35:

Železniční vlečka je součástí vybavení Zárubky, kámen by tedy mohl mířit k zákazníkům po kolejích. Před dvěma lety ji společnost Skanska dokonce opravila, počítá s jejím provozem až do dokončení životnosti lomu. „Po železnici přepravujeme celou jednu třetinu vytěženého stavebního materiálu a do budoucna bychom chtěli, aby se množství materiálu přepravovaného ekologičtěji po železnici zvýšilo na více než polovinu z celkového množství,“ uvedl po rekonstrukci vlečky Tomáš Zavřel, vedoucí oblasti Lomy společnosti Skanska.

Pokud těžba kamene v Zárubce v roce 2022 skutečně skončí, může dojít k patové situaci: Lom bude zakonzervován, nikoliv zatopen, a provozovatel si počká, až bude k němu legislativa shovívavější. Potom by se problém mohl přesunout i na další generace.

Krajský úřad Pardubického kraje v červenci 2017 vydal negativní závazné stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí. „K pokračování fungování lomu na 20, případně na 40 let a hraničním hodnotám posouzení nebyla nabídnuta adekvátní opatření, která by zajistila zejména splnění limitů hluku, prašnosti a dokázala občany uspokojit," konstatoval úřad v rozhodnutí.