Každý tak mohl na vlastní oči vidět, jak se někdejší obyvatelé České kotliny oblékali, jakým způsobem vyráběli zbraně, lovili a připravovali potravu, či jak se keltské obyvatelstvo bavilo, zdobilo a krášlilo.

Věděli jste například, že mosazné předměty měly pro Kelty větší cenu, než ozdoby z ostatních kovů? Že byly dokonce cennější než ozdoby ze zlata? „Mosaz totiž obsahuje určitý podíl zinku, a s jeho získáním byla v té době značná potíž. Zinku bylo prostě málo,“ uvádí řemeslník, který během nasavrcké obdoby keltských dožínek žije a vystupuje pod jménem Lugar.

Sympatická tkadlena Ceridwen zas předváděla o kousek dál výrobu ozdobného pásu dávným způsobem tkaní vlny na karetkách. „Je to technika známá od těch nejstarších dob, například i ze starého Egypta,“ říká keltská mladice a v prstech přitom zručně prohazuje šestnáct dlouhých pramenů vlněného tkaniva. Hlas děvčete je ale rušen vytrvalým ťukáním, klepáním a cinkáním z nedalekého stanoviště starověkého kováře. Mladík tu rozložil do stínu stromu celou svou starověkou dílnu, na plachtu přitom vyskládal ukázky sekyr, mečů, nožů a dalších kovářských výrobků z dávno zašlých časů. Příchozí ale nebyli při nasavrckém setkání odsouzeni jen do role pouhých statistů. Zejména děti uvítaly možnost leccos si v zámecké zahradě vyzkoušet. A kdo se na ruční práce necítil, ten si mohl například zastřílet lukem nebo zaházet oštěpem na cíl. Či si jen tak sednout a s medovým pivem v poháru zaměřit pozornost na četná hudební a taneční vystoupení.