Jejími autory jsou historik profesor Zdeněk Sejček a jeho o generaci mladší přítel Milan Žanda – ronovští patrioti, kteří společně vydali už druhou brožuru.

Profesor Sejček oslaví 2. prosince 90. narozeniny. K tomuto významnému jubileu a životnímu elánu mu náleží velký obdiv a gratulace. Na slavnostní prezentaci publikace rád zavzpomínal na svá klukovská léta, kdy do Ronova přijeli filmaři a jejich Rukapáně, Městečko na dlani, se denně promítalo do života všech místních občanů.

Proč si režisér Václav Binovec (1892-1976) zvolil pro natáčení filmu Městečko na dlani právě Ronov nad Doubravou?

Při hledání ho navedla Míla Pačová-Krčmářová, herečka Národního divadla v Praze. Tato amatérská malířka si totiž již od dob první republiky oblíbila Železné hory. V tehdejší malé obci Třemošnici nechala se svým manželem vystavět nákladnou vilu, v níž často s přáteli trávila své volné chvíle, zvláště pak v době letních měsíců a divadelních dovolených.

Režisér Václav Binovec navštívil Ronov nad Doubravou poprvé v dubnu 1940, kdy na radnici jednal především s tehdejším starostou Leopoldem Kátrou. Přítomna byla i Míla Pačová-Krčmářová.
Při natáčení davových scén rozhodně nebyla nouze o komparsisty, ochotné místní obyvatele. Nebyly však jen davové scény.

Podepis nové pubikace

Režie, která pracovala jaksi rozvolněně, vybírala si do rolí skutečných herců i jednotlivé občany. Předností těchto občanů byla jejich činnost v ronovském divadelním spolku. Postavu ponocného troubícího půlnoční hodinu si ostatně zahrál vášnivý ronovský ochotník Josef Šmíd.

Slavní herci, kteří byli v té době všeobecně známí z jiných filmových rolí, chodívali na místa vybraná k filmovému natáčení už namaskováni a příslušně oblečeni.

Občany snad nejvíce zaujal herec Jindřich Plachta, jenž doslova mistrovsky ztvárnil postavu Janka Pudeše, blázna, který skončí svůj život pádem z věže.

Velkou pozornost na sebe upoutal i herec Ferenc Futurista který celé dny chodil v barevné historické uniformě venkovského policajta Pazduška a se šavlí se na schodech ochotně fotil s místními kluky.
Zdeněk Sejček vzpomíná, jak každý den utíkal za filmaři a dostával za to doma vyhubováno. Z paměti už mu ale nikdo nevymaže krásné zážitky, které díky natáčení filmu Městečko na dlani zaznamenal. Patří mezi ně například setkání s Františkem Filipovským- „Vyprávěli jsme si o Železných horách, které měl opravdu rád. Chodil stanovat do Lovětínské rokle a koupali jsme se společně u splavu," zavzpomínal Zdeněk Sejček. (zs,ron)