U příležitosti Dne památek a sídel po městských hradbách putovaly školní výpravy, aby se zábavnou cestou dozvěděly něco o historii chrudimského opevnění.
„Chrudim je zapojená do Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které na 18. dubna vyhlásilo den památek. V ten čas se ale na Resselově náměstí koná Den země, a tak jsme Putování po hradbách posunuli na úterý," vysvětlil ředitel Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek.
Přímo do historie
Na hradby se vydaly děti z celkem devíti chrudimských škol. První stanoviště na ně čekalo poblíž Myší díry, kde pro ně byly připravené ukázky šermu a lukostřelby. Výpravy následně pokračovaly dál po hradbách a cestou míjely informační tabule popisující historii opevnění.
Děti si také mohly zkusit zdolávat hradby po síti a v Klášterních zahradách byli k vidění sokolníci s dravými ptáky.
„Během dne byla od deváté do čtvrté hodiny otevřená Bašta Prachárna. „Byla tam připravená brnění, které si děti mohly vyzkoušet. Ve střílnách byly připravené trojrozměrné pohledy na město," doplnil Jiří Kadeřávek.
Veřejnost mohla na hradby vyrazit také. Nikoliv je bránit jako za starých časů, ale mohli se zúčastnit dvou komentovaných prohlídek. Putování po hradbách zakončilo šermířské vystoupení na Resselově náměstí.
Luky a zbroje
U Myší díry drnčely tětivy. Dva členové Skupiny historických pokusů a omylů Fext dětem předváděli kousky zbroje a učili je základům lukostřelby. Luk šel z ruky do ruky. „Máme tu připravené i povídání o zbroji. Děcka to baví. Nejdříve se sice stydí, ale pak je to přemůže a ptají se na to, co je zajímá. Něco třeba viděla v televizi a chtějí vědět, zda by to fungovalo v reálu," řekl šermíř Dan Klain.
Zájemci si tak mohli vyzkoušet, jak těžké jsou plátové rukavice nebo helma. Školáci se nejprve zdráhali, ale posléze už ocelové rukavice a přilbice měnily majitele v rychlém sledu.
„Líbí se mi to tu, hlavně mě bavila lukostřelba. Šermování by mě ani tak nelákalo," přiznala se Eva Korečková ze 6. A. Základní školy Husova.
„Na dobývaní těchto hradeb by byl potřeba především dlouhý žebřík, co nejlehčí meč a žíněnka, aby člověk padal do měkkého," dodal druhý šermíř František Ptáčník.
LUKÁŠ VANÍČEK
