V deset hodin utichá všechen ruch, protože ze zámeckého balkónu zazní poprvé slavnostní fanfáry. Muzikanti jsou skrytí za vysokým zábradlím, přesto desítky lidí hledí vzhůru a hledá zdroj hudby. Na nádvoří se mezitím chystá vystoupení žáků ze ZUŠ Slatiňany. Jako předehra jim slouží pravidelný cinkot kladiva o kovadlinu pozvaného kováře, kterému pod ruku koukají děti i dospělí.

Zimořivější mohou zavítat do nazdobené zámecké kuchyně, kde už kuchař připravuje guláš, polévku a možné je zakousnout se i do chlebu se škvarkovou pomazánkou.

Stovky návštěvníků míří také do překrásně nazdobeného interiéru zámku, který vypadá, jakoby jej šlechta opustila před několika málo minutami. V salonu už stojí čtyři a půl metru vysoký strom, který se špicí takřka dotýká stropu. Pod ním jsou připravené ukázky dárků, které mohly dostat šlechtické děti v době, kdy na Slatiňanech sídlili Auerspergové.

„Měli jsme i objednané zájezdy, takže jsme začínali už od devíti hodin. Prohlídky jsou vždy plné a zájem o ně je veliký," říká kastelán Jaroslav Bušta a pokračuje: „V některých místnostech je zima větší než venku. Když fungovalo ústřední topení, zámek byl obyvatelný po celý rok. Rodina však většinou za zimu odjížděla do Vídně."

Auerspergové slavili Vánoce původně za zámku ve Žlebech, neboť tam se mohlo ubytovat celé příbuzenstvo, které tak i se služebnictvem čítalo na stovku lidí.

LUKÁŠ VANÍČEK